Další úprava zákona se dotýká památkově chráněných budov, které energetické štítky mít nemusí. Jejich majitelé nově nebudou muset prokazovat to, že jejich nemovitost je kulturní památkou, závazným stanoviskem úřadů památkové péče.
Podle Kuby vychází plánované úpravy zákona z tříměsíční praxe s užíváním energetických štítků. Cílem úprav je, aby se omezila nadbytečná administrativa a aby stát nenutil občany k nákupu štítků v hodnotě tisíců korun pro starší budovy, které spadají do horších kategorií energetické náročnosti a u nichž štítek nezvýší jejich hodnotu.
Náměstek ministra Pavel Šolc ale zdůraznil, že ministerstvo štítky jako takové nezavrhuje. Jejich smysl chce prokazovat v informační kampani. Šolc je přesvědčen, že se do budoucna postupně podaří vytvořit prostředí, kdy štítky najdou užití na základě poptávky spotřebitelů.
Energetické štítky jsou od 1. ledna povinné pro všechny nové budovy či při přestavbách a prodejích bytů. Zajistit je mají stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to v termínech podle zákonem určené plochy.
Hybridní už je také Tatra. Vzduchem chlazenému dieselu o výkonu 408 koní pomáhá elektromotor nabízející dalších 680 koní
Luxus téměř západní: Vlády celé socialistické soustavy dostaly k dispozici GAZ 13 Čajku
První generace Škody Octavia je legenda a každý s ní jezdil. Jak dobře tohle auto ale znáte? Kvíz vás prověří
Zatočí Donald Trump s evropskými automobilkami a s elektromobily? Jeho návrat do úřadu není dobrá zpráva
Pořádně jsme to roztočili s elektrickým Mercedesem třídy G. Jak funguje a jaká je v praxi funkce G-Turn?
