Stavbaři se stále nedohodli na růstu mzdových tarifů

"Nedošlo k dohodě, byla tam spousta protichůdných návrhů. Budeme pokračovat zítra (ve středu)," řekl ČTK Mašek.

Růst minimálních platových tarifů ve stavebnictví o 1,7 procenta navrhl zprostředkovatel z ministerstva práce a sociálních věcí. Do vyjednávání o kolektivní smlouvě vyššího stupně vložil v polovině března, protože vyjednávání ve mzdové části dospělo do patové situace.

Odboráři původně navrhovali pětiprocentní nárůst, zástupci zaměstnavatelů trvali s ohledem na krizi v oboru na zachování nynějších limitů. "Zprostředkovatel posoudil argumenty obou stran a navrhl růst minimálních mzdových tarifů o 1,7 procenta. Je to procento, které příliš neovlivní mzdovou politiku firem. Na druhou stranu jde o nevhodný signál v době, kdy neustále poukazujeme na to, že se stavitelství nachází v nejhorší situaci v historii" řekl už dříve Mašek.

Minimální tarif ve stavebnictví činí v první platové třídě 8900 korun. Základní sazba minimální mzdy při 40 hodinách odpracovaných týdně je podle zákona 8000 korun za měsíc nebo 48,10 koruny za hodinu.

Současná kolektivní smlouva platí od dubna 2011 a vypršela posledním dnem letošního března. Kromě minimálních platů řeší například práci přesčas či v noci, pravidla pro podávání výpovědí a stanoví nárok na minimálně čtyři týdny dovolené. Z této smlouvy vycházejí jednotlivé podnikové kolektivní smlouvy. Na všech ostatních změnách se už obě strany dohodly, přesto ji stále nepodepsaly.