Politici budou dál jednat o parametrech ústavy proti zadlužování

Sociální demokraté podle poslance Miroslava Svobody záměr finanční ústavy vítají, hladina takzvané dluhové brzdy by se ale měla zvednout zhruba o pět procentních bodů. ČSSD pokládá podle něho za důležité, aby Česko přijalo fiskální pakt, ač se týká jen zemí eurozóny. "Očekáváme ještě diskusi s ministerstvem financí," řekl Svoboda.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že je na korekce parametrů dluhové brzdy připraven. "Nemůžu za vládu slíbit, že ČR přistoupí k fiskálnímu paktu," poznamenal s tím, že by byl pro. S přistoupením k fiskálnímu paktu nesouhlasí ODS. Kalousek předlohu označil za důležitý stabilizační prvek pro dlouhodobé zdraví veřejných rozpočtů.

Ministr financí se postavil při jednání výboru proti návrhu Jiřího Dolejše (KSČM), aby se finanční ústava nevztahovala na zdravotní pojištění. Dolejš argumentoval tím, že by se mohla dostat do rozporu s tou částí ústavní listiny práv, která zaručuje dostupnost péče. Podle Kalouska by ale mohly být stejně tak vyřazeny i penzijní účty, čímž by finanční ústava ztratila smysl. Rozpočtový výbor by měl v květnu hlasovat také o návrhu Vladislava Vilímce (ODS), jenž obsahuje úlevy pro samosprávy.

Takzvaná dluhová brzda v předloze by uložila vládě v případě zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP, aby předložila Sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhla opatření ke snížení zadlužení. V případě zadlužení mezi 45 až 48 procenty HDP by vláda musela navíc zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň by se v následujícím roce snížila platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců, o pětinu. Rovněž by se zastavil růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Při růstu zadlužení na 48 až 49,99 procenta HDP by vláda musela předložit Sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň by vláda měla Sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky by měly povinnost schválit své rozpočty na následující rok pouze jako vyrovnané nebo přebytkové. Pokud by zadlužení vzrostlo na 50 a více procent HDP, vláda by musela požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry.

Návrh zákona dále počítá se zřízením rozpočtové rady, která má mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a zpracovávat stanoviska k rozpočtovým dopadům zákonů.