Hrozí nám makroekonomická nerovnováha?

V uplynulém týdnu publikovala Evropská komise zprávu o mechanismu včasného varování před makroekonomickou nerovnováhou. Tato pravidelná roční zpráva je součástí mechanismu, který se snaží jednak předcházet, ale také napravit případnou makroekonomickou nerovnováhu v členských zemích EU.

Obavy z přelévání problémů

Mechanismus spočívá v tom, že na základě seznamu ukazatelů vyhodnotí Evropská komise potenciální hrozbu nerovnováhy v dané zemi (tzv. systém včasného varování). Pokud existují reálné obavy z možné makroekonomické nerovnováhy, Komise provede pro tuto zemi hloubkovou analýzu a případně navrhne nápravná opatření. Při jejich neplnění hrozí zemi pokuta až do výše 0,1 % HDP. Hrozba uvalení pokuty se však týká výlučně členů eurozóny. České republice tak nyní případně nehrozí.

Tvůrci tohoto opatření vycházeli z předpokladu, že makroekonomická nerovnováha v jedné zemi může mít negativní dopady na ostatní členy EU, potažmo eurozóny. Cílem mechanismu je tak identifikovat potenciální nerovnováhu již v počátku a zabránit jejímu „přelití“ do ostatních zemí v EU.

V rámci systému včasného varování vyhodnocuje Evropská komise pro každou zemi celkem jedenáct ukazatelů vnitřní a vnější rovnováhy (viz tabulka). Na základě nejnovějších údajů řadí Komise na seznam států s hrozící či existující makroekonomickou nerovnováhou celkem 13 zemí EU. Tyto země jsou Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Španělsko, Itálie, Malta, Maďarsko, Nizozemí, Slovinsko, Švédsko a Velká Británie. K tomu je však třeba poznamenat, že procedura pro makroekonomickou nerovnováhu byla zastavena pro Řecko, Irsko, Portugalsko, Rumunsko a nově i Kypr, neboť tyto země jsou pod dozorem EU vzhledem k finanční pomoci, kterou inkasovaly od EU a Mezinárodního měnového fondu. U prakticky dvou třetin zemí EU, jsou tak identifikovány potenciální makroekonomické problémy. Z hodnocení Komise vyplývá, že vůbec největší nerovnováhou trpí Španělsko a Slovinsko. Znepokojení však vyvolává taktéž situace druhé největší ekonomiky eurozóny – Francie, a to zejména s ohledem na zhoršující se vývoj této ekonomiky.

Přehled kritérií makroekonomické nerovnováhy

Zdroj: Evropská komise

A jak jsme na tom my?

Česká republika patří do úzké skupiny zemí, kterým by nerovnováha na makroekonomické úrovni neměla v současnosti hrozit. Z tohoto důvodu nebude naše země podrobena hloubkovému zkoumání ze strany Komise. ČR dosahuje téměř ve všech ukazatelích nerovnováhy (viz tabulka výše) velmi dobrých výsledků, tj. pod prahovými hodnotami. Jedinou problematickou oblastí se jeví tzv. čistá investiční pozice vůči zahraničí (cca -49,3 % HDP při prahové hodnotě -35 % HDP). Tento ukazatel nám říká, jaký je vztah domácích sektorů ekonomiky vůči nerezidentům - v našem případě je to nyní dlužnická pozice.

Přestože by nám nyní nerovnováha neměla hrozit, nelze vyloučit to, že by naše ekonomika nebyla zasažena případným přelitím makroekonomické nerovnováhy z ostatních problematických zemí EU. Vzhledem k našim úzkým obchodním vazbám na evropské ekonomiky tak můžeme očekávat, že v případě prohloubení nerovnováhy v klíčových ekonomikách EU, bude tímto externím šokem postižena i naše země.