Stavbaři se s odbory dohodli na růstu mzdových tarifů o 1,7 pct

Podle Maška si firmy daly dvě podmínky. "Dokud se stav stavebnictví neobrátí a nezačne růst, žádné další navýšení nebude. Kromě toho odboráři ustoupili od řady dalších požadavků, které se do kolektivní smlouvy dostaly v době velkého růstu stavebnictví. Například se snížily mzdové prostředky na přesčasové práce," doplnil Mašek, podle něhož je stávající dohoda vzhledem k současné situaci oboru uspokojivá pro obě strany.

Růst minimálních platových tarifů ve stavebnictví o 1,7 procenta navrhl zprostředkovatel z ministerstva práce a sociálních věcí. Do vyjednávání o kolektivní smlouvě vyššího stupně se vložil v polovině března, protože vyjednávání ve mzdové části dospělo do patové situace.

Odboráři původně navrhovali pětiprocentní nárůst, zástupci zaměstnavatelů trvali s ohledem na krizi v oboru na zachování nynějších limitů.

Minimální tarif ve stavebnictví činil podle staré kolektivní smlouvy v první platové třídě 8900 korun. Základní sazba minimální mzdy při 40 hodinách odpracovaných týdně je podle zákona 8000 korun za měsíc nebo 48,10 koruny za hodinu.

Předchozí kolektivní smlouva platí od dubna 2011 a vypršela posledním dnem letošního března. Kromě minimálních platů tento dokument řeší například práci přesčas či v noci, pravidla pro podávání výpovědí a stanoví nárok na minimálně čtyři týdny dovolené. Z této smlouvy vycházejí jednotlivé podnikové kolektivní smlouvy. Nová kolektivní smlouva vyššího stupně bude platit následující tři roky.