Na zasedání MMF se bude mluvit o Japonsku a hlasovacích právech

V souvislosti s rozhodnou protideflační politikou nové japonské vlády a agresivním uvolněním tamní měnové politiky se letos opět vynořily obavy z "měnových válek". Kroky japonské centrální banky a vlády vedly k prudkému poklesu kurzu jenu, což vyvolalo v některých částech světa nevoli a na Japonsko se snášela nařčení z toho, že využívá kurzu měny k podpoře svého vývozu.

MMF a západní země celkově snahu Tokia o razantní podporu ekonomiky oceňují. Upozorňuje se ale na možné dopady této politiky na růst cen investičních aktiv a spekulativní aktivitu ve světě.

MMF ve středeční zprávě v podobném duchu označil za hlavní rizika pro globální finanční stabilitu vedlejší důsledky již dlouho extrémně uvolněné měnové politiky centrální banky USA. Ta vede k přílišnému růstu firemních dluhů a zvýšené tendenci investovat do rizikovějších aktiv. To by podle MMF mohlo vést ke vzniku cenových bublin a nakonec k finanční destabilizaci.

MMF v úterní jarní prognóze zhoršil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,3 procenta z lednové předpovědi 3,5 procenta. Předpověděl ale, že globální ekonomika se bude po loňském útlumu zotavovat.

Víkendové zasedání washingtonských institucí bude opět místem střetu o ekonomickou strategii mezi USA a Evropou v čele s Německem. Americký ministr financí Jack Lew ve středu vyzval evropské lídry, aby v nejbližším období sledovali politiku aktivní podpory růstu a zdrželi se prozatím snah o snižování rozpočtových deficitů. Německo naproti tomu odmítá podporovat ekonomiku zvýšenými vládními výdaji a nesouhlasí s názorem, že úsporná opatření vedou k ekonomické recesi, v níž se nyní eurozóna nachází.

"Současná debata v Evropě je klíčová pro její ekonomickou budoucnost," řekl Lew. "Musí se rozhodnout, jak lépe podpořit poptávku..., jak lépe vyvážit fiskální konsolidaci s potřebou růstu," dodal.

Zasedání fondu by mělo opět mluvit o reformě hlasovacích práv, která má posílit vliv rozvojových ekonomik v čele s Čínou. Šéfka MMF Christine Lagardeová ve středu vyzvala členské státy, aby konečně schválily balík reforem z roku 2010.

Dohodu měly členské země definitivně schválit do loňského října a nyní se čeká už jen na Spojené státy, které jsou hlavním akcionářem fondu. Prezident Barack Obama loni Kongresu tento návrh nepředložil v obavách z jeho negativních dopadů na své znovuzvolení a nyní má těžké problémy, aby návrh spolu s trvalým příspěvkem USA do MMF vůbec prosadil.

Nejsledovanější událostí zasedání MMF a Světové banky bývají schůzky finančních činitelů skupiny největších světových ekonomik G20. Ta by měla dnes a v pátek mluvit zejména o otázkách směnných kurzů a měla by zopakovat slib, že se bude vyhýbat konkurenčním devalvacím měn a o kurzech nechá rozhodovat trhy.