Největší evropská ekonomika si v prvních dvou letech dluhové krize v eurozóně vedla relativně dobře. V loňském roce však i Německo, na jehož ekonomice je závislá i řada českých firem, začalo cítit dopady slabé poptávky v eurozóně.
"Po výrazném ekonomickém poklesu na konci loňského roku se celková ekonomická aktivita v Německu v prvním čtvrtletí pravděpodobně stabilizovala," uvádí se v pravidelné měsíční zprávě ministerstva, z které citovala agentura Reuters.
Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt snížil o 0,6 procenta, neboť firmy v důsledku krize v eurozóně omezily investice, zatímco klesl zahraniční obchod. Většina ekonomů očekává, že německá ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla a podařilo se jí odolat recesi. Ta nastává, pokud HDP klesne dvě čtvrtletí za sebou.
"Při pohledu na skutečné ekonomické ukazatele se zdá, že německý průmysl ještě zcela nepřekonal slabou fázi. Ale řada ekonomických dat ukazuje, že ekonomika po zbytek roku bude nabírat rychlost," dodalo ministerstvo. Upozornilo zvláště na stabilizaci průmyslových zakázek a příznivé ukazatele nálady.
Vláda odhaduje, že německá ekonomika v letošním roce vzroste o 0,4 procenta. Přední německé ekonomické instituty však čekají růst až 0,8 procenta. Loni růst HDP dosáhl 0,7 procenta.
Ministerstvo však varovalo, že poslední ukazatele nenaznačují výraznější oživení soukromé spotřeby na počátku letošního roku. Příznivý vývoj na pracovním trhu a stabilní ceny by však mohly spotřebě pomoci v dalších měsících. Nezaměstnanost v Německu je nyní 6,9 procenta a je téměř na nejnižší hodnotě od znovusjednocení země před více než 20 lety.
Většina ekonomů očekává, že domácí poptávka podpořená růstem mezd bude letos hlavním tahounem ekonomického růstu země. Vyrovnat by měla i slabší poptávku po německém zboží v zemích eurozóny.