Slovensko po překročení hranice dluhu musí zatáhnout za brzdu

Slovenský státní dluh po poklesu v minulém desetiletí od globální krize v roce 2009 prudce roste. Loni se zvýšil o téměř devět procentních bodů a překonal dosavadní maximum 50,3 procenta z roku 2000. V roce 2008 přitom klesl na 27,9 procenta.

Překročení hodnoty 50 procent HDP aktivuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, který v zemi platí teprve něco přes rok. Ministr financí Peter Kažimír musí předložit Národní radě zprávu, v níž vysvětlí poslancům příčiny růstu dluhu a přijde s návrhy na jeho snížení. Zákon sice ministrovi neurčuje, kdy tak má učinit, člen Rady pro rozpočtovou odpovědnost Ľudovít Ódor však předpokládá, že Kažimír s tím přijde do parlamentu do několika týdnů.

Nárůst slovenského dluhu by letos měl pokračovat, protože růst deficitu bude zřejmě opět rychlejší než růst ekonomiky. Podle Ódora skončí dluh na konci roku těsně pod 55 procenty. Překoná tak hranici 53 procent, která přinutí vládu k přijetí souboru opatření ke snížení dluhu. Jakmile dluh překročí 55 procent HDP, přichází na řadu tříprocentní vázání výdajů a rozpočtová omezení pro obce a kraje.

Slovensko je spolu s Českou republikou v EU v dolní polovině zemí z hlediska zadlužení. Nejvyšší dluh má Řecko (156,9 procenta HDP), nad 100 procenty je ještě Itálie, Portugalsko a Irsko a nad hranicí 60 procent má dluh celkem 14 zemí. Na opačném konci žebříčku je Estonsko s dluhem 10,1 procenta. Český dluh loni vzrostl o téměř pět procentních bodů na 45,8 procenta HDP.