V průběhu srpna minulého roku byl Nejvyšší soudem České republiky vynesen rozsudek dotýkající se otázky využití internetu zaměstnancem v pracovní době pro soukromé účely. Střetává se zde ochrana majetku zaměstnavatele a řádné využití času zaměstnanců pro plnění pracovních úkolů a zájem na ochraně soukromí zaměstnance. Pojďme se zaměřit na hlavní body rozsudku a odůvodnění, které se dotýká většiny z nás v roli zaměstnanců.
Čtěte také k tématu
Může vás zaměstnavatel šmírovat?Okamžité zrušení pracovního poměru
Okresní soud dovodil skutečnost, že zaměstnanec strávil přibližně 103 hodin v rámci jednoho kalendářního měsíce nepracovní aktivitou na počítači. Tím porušil pracovní řád, který stanovoval zákaz využívání internetu z hlediska navštěvování internetových stránek s pochybným či citlivým obsahem, online – zpravodajství, sledování TV přes internet apod. Tímto jednáním taktéž došlo k porušení zákazu využívat pracovní prostředky zaměstnavatele pro osobní potřeby. V daném měsíci se jednalo o více než polovinu pracovní doby strávenou nepracovní činností. Zaměstnavatel proto okamžitě zrušil pracovní poměr zaměstnanci pro zvlášť hrubé porušení svých povinností vyplývajících z právních předpisů a vztahujících se k jim vykonané práci.
V rámci podaného odvolání se odvolací soud ztotožnil s rozhodnutím soudu první instance. Za přípustný považoval důkaz určitým výpisem aktivit na internetu zaměstnance a shledal, že tento výpis není v rozporu se zákoníkem práce z hlediska sledování zaměstnance, kdy došlo k sledování pohybu zaměstnance na internetu a nedošlo k samotnému zpracování obsahu mailových zpráv apod.
Zákaz sledování zaměstnance?
Nejvyššímu soudu bylo po rozhodnutí odvolacího soudu adresováno dovolání, ve kterém bylo argumentováno nepřípustností důkazu tohoto výpisu aktivit zaměstnance na internetu, který byl považován za porušení zákazu sledování zaměstnance dle zákoníku práce.
V odůvodnění rozsudku Nejvyšší soud stanovil, že nesmí-li zaměstnanec bez souhlasu zaměstnavatele využívat pracovní prostředky pro svou osobní potřebu a zaměstnavatel má právo přiměřeně dodržování této povinnosti kontrolovat, má taktéž právo kontrolu realizovat a získat důkaz o tomto nedodržení. Dále dovodil, že zaměstnavatel nezjišťoval obsah daných mailových zpráv, SMS či MMS, ale realizoval kontrolu zákazu využívání výpočetní techniky zaměstnavatele pro osobní potřebu zaměstnance. Nejvyšší soud tedy důkaz výpisu aktivit zaměstnance na internetu považoval za přípustný a rozhodl, že dovolání se zamítá.
Zaměstnavatel má právo přiměřené kontroly
Uvedený judikát nám poukazuje na právo zaměstnavatele kontrolovat přiměřeně dodržování zákazu nevyužívání výpočetní techniky pro osobní potřebu, kdy se nejedná v tomto posuzovaném případě o sledování zaměstnance a narušení jeho soukromí. Rozhodně se jedná o velmi zajímavé rozhodnutí v dané problematice a můžeme jedině doporučit se s celým obsahem seznámit na veřejně přístupných webových stránkách Nejvyššího soudu České republiky www.nsoud.cz pod sp. zn.: 21 Cdo 1771/2011.
Jak zákon káže…
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn.: 21 Cdo 1771/2011 ze dne 16. 8. 2012
citace části rozhodnutí
Zároveň je třeba mít na zřeteli, že, má-li zaměstnanec zakázáno užívat majetek zaměstnavatele pro svou osobní potřebu a zaměstnavatel má právo kontrolovat dodržování tohoto zákazu, musí mít zaměstnavatel také možnost nějakým způsobem tuto kontrolu realizovat a získat případně důkaz o nedodržování uvedeného zákazu.
O soukromí zaměstnance (o jeho osobnosti) jistě vypovídá i údaj o tom, které internetové stránky sleduje, avšak podstatou kontroly nebylo toto zjištění, nýbrž pouze zjištění, zda zaměstnanec (i žalobce) sledoval takové internetové stránky, které s výkonem jeho práce nesouvisely (to ostatně žalobce v průběhu řízení ani nepopíral). Proto je správný i závěr odvolacího soudu, že v projednávané věci provedený důkaz „detailním výpisem aktivit login: Burget, za období 1. 9. 2009 - 30. 9. 2009“ není „nepřípustným“ důkazem; jde o důkaz pořízený v souladu se zákonem (s ustanovením § 316 odst. 1 větou druhou zák. práce).
V projednávané věci se přitom jednalo o kontrolu dodržování zákazu uvedeného v ustanovení § 316 odst. 1 zák. práce, jejíž výkon zákon zaměstnavateli umožňuje, a nikoli o sledování soukromí (soukromých aktivit) zaměstnance; míra zásahu do soukromí žalobce (pokud vůbec nějaká) byla zcela zanedbatelná.
Druhá kapitola „Racka“: GAZ 14 Čajka měl fádnější exteriér a neslavný osud
Interiéry poctivých ojetin rozezná pouze odborník. Patříte mezi takové znalce? Kvíz vám to ukáže
Startování bez klíče i pomocí hlasu. Díky českému Xmartonu jsou auta ještě chytřejší, inteligentní může být i vůz ze 70. let, říká jeho šéf
Škody i čínské elektromobily ostrouhaly. Oficiálně nejlepším autem Evropy může být Duster nebo laciný Citroën
Stočený tachometr je dost drahý problém. Jen Poláci kvůli tomu vyhodili 30 miliard z okna
