Vláda ve středu projedná spornou novelu zákona o potravinách

Podle vrchní ředitelky Úřadu pro potraviny - sekce potravinářských výrob ministerstva zemědělství Viery Šedivé jsou hlavní důvody pro rozsáhlou novelizaci tři. Prvním je potřeba zapracovat do české legislativy předpisy dle požadavků Evropské unie, druhým důvodem je snaha reagovat na konkrétní zjištění z potravinářské praxe. "Třetím důvodem je usnesení vlády, které bylo přijato v souvislosti s metanolovou kauzou," řekla dnes Šedivá novinářům. Usnesení nařizuje ministerstvu zemědělství sjednocení dozoru nad potravinami.

Dozorové úřady ministerstva zemědělství v současnosti kontrolují výrobu potravin a obchod s nimi. Kontrola jídla v restauracích a občerstveních spadá do kompetence hygieniků patřících pod ministerstvo zdravotnictví. Podle návrhu MZe by se takřka veškerá kontrola potravin měla nově sjednotit pod dozorové úřady ministerstva zemědělství až na několik výjimek, jako jsou školní jídelny, nemocnice, věznice či lázeňské domy. Ministerstvo zdravotnictví s tím nesouhlasí. Zdravé prostředí ve zpracování potravin by podle něj i nadále měli zajišťovat hygienici, tedy zdravotníci.

Návrh počítá s přechodem 160 odborníků na hygienu potravin z Krajských hygienických stranic do Státní veterinární správy (SVS). Podle předkládací zprávy k materiálu má být v rámci změny mezi resorty přesunuto 114 milionů korun. Návrh nepočítá s navýšením výdajů státního rozpočtu.

Dosavadní sankce při výrobě a prodeji potravin do jednoho milionu korun za prohřešky administrativní povahy má vzrůst na tři miliony korun. Maximální pokuta za nedodržení požadavků jakosti či podmínky uchování se zvyšuje ze současných tří milionů na deset milionů korun. Pro nejtěžší prohřešky zůstává hranice na současných 50 milionech korun.

Novela počítá také se zavedením nahlašovací povinnosti pro dovozy vybraných potravin rostlinného původu, ale také naopak se zmírněním legislativy pro malé výrobce potravin a prodej zemědělských komodit ze dvora.

Návrh podle dříve uvedených informací částečně reaguje na změny v evropské legislativě, vychází také ze zkušeností státní správy, potravinářů i spotřebitelů. Novela by měla začít platit od ledna 2014. Některé body na základě nařízení EU mají začít platit od prosince 2014. Přesuny kompetencí mají být platné od ledna 2016.

Nové unijní nařízení mimo jiné zavádí povinnou velikost písma na obalech potravinářských výrobků, na jehož nečitelnost si řada spotřebitelů stěžuje. Má se také rozšířit okruh potravin u nichž musí výrobce povinně značit zemi původu.