Ekonomický propad v eurozóně zvolnil, v Německu situace horší

Souhrnný index pro eurozónu, který sleduje aktivitu v průmyslu a službách, v dubnu stoupl na 46,6 bodu, což je mírně nad březnovou úrovní 46,4 bodu. Zůstává ale 21. měsíc po sobě pod hranicí 50 bodů, která představuje předěl mezi růstem a poklesem aktivity.

Organizace Markit zároveň varovala před tím, aby se dubnové zlepšení celkového indexu chápalo jako jasný signál konce recese v měnové unii. Poukázala na překvapivý pokles v Německu, které je největší ekonomikou v Evropě.

Index aktivity pro Německo spadl o téměř dva body na 48,8 bodu z březnové úrovně 50,6 bodu a pod 50 bodů klesl poprvé od listopadu. "Předtím Německo rostlo, zatímco jiné země oslabovaly - zejména Španělsko, Itálie a Francie. Teď se zdá, že spolu s poklesem v těchto ekonomikách zde máme i sestup v Německu, což bude bezpochyby působit jako brzda růstu," uvedl ke zprávě hlavní ekonom Markitu Chis Williamson, jehož citovala agentura Reuters.

Určitou úlevou byly údaje od francouzských firem, které v březnu zažily nejhorší měsíc od hlubin recese v roce 2009. Index Markit pro Francii oživil na 44,2 bodu z březnového čtyřletého minima 41,9 bodu.

Ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí loňského roku klesla o 0,6 procenta, což byl nejvýraznější pád za téměř čtyři roky. Třetí čtvrtletí po sobě tak pokračovala v recesi. Německá ekonomika klesla na konci roku poprvé od předešlé recese, v letošním roce by ale měla obnovit růst. Pro celou eurozónu naopak ekonomové a mezinárodní instituce nadále čekají pokles.