Místo energetických štítků chtějí kupci nemovitostí vyúčtování

Prodávající berou energetické štítky jako nutné zlo, které zbytečně zvyšuje náklady na prodej. Ani ze strany kupujících není o energetické štítky enormní zájem, řekl obchodní ředitel realitní kanceláře Sting Michal Kresta. "Prodávající má povinnost štítek předložit i při prodeji například 40 let starého rodinného domu určeného k rekonstrukci. V takovém případě kupující štítek nijak nevyužije," upozornil.

Také ředitel realitní kanceláře Lexxus Peter Višňovský uvedl, že vlastníci nemovitostí považují energetické štítky za zbytečnou finanční zátěž. „Dobrovolně by si ho nechal vyhotovit jen málokterý vlastník," tvrdí Višňovský. Kupce podle něj mnohem více zajímají reálné náklady, které s provozem nemovitosti souvisí.

"Pro kupující či nájemce nemá obsah energetického štítku žádnou vypovídající schopnost o předpokládaných finančních nákladech na energie. Nadále se tak kupující i nájemci spíše zajímají o doklady, osvědčující skutečné provozní náklady, jako jsou vyúčtování, evidenční listy bytu a podobně," upozornil ředitel právního oddělení Maxima Reality Jiří Lemberka.

Právě na tyto první zkušenosti zareagovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, které navrhuje, aby v případě prodeje či pronájmu budovy mělo být možné energetické štítky nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky.

Zástupci realitních kanceláří po této změně volají dlouhodobě. "Tuto změnu samozřejmě vítám. Od začátku platnosti tohoto zákona říkám, že jediné co kupující požaduje vědět, jsou náklady na energie. Jsem rád, že v tomto případě konečně zafungoval zdravý rozum," řekl generální ředitel M&M reality Milan Zavadil.

Kresta z RK Sting však upozorňuje, že o změně se zatím jen uvažuje a nadále tak platí povinnost nechat si energetický štítek vyhotovit. "Změna by nicméně ušetřila prodávajícím peníze," doplnil.

Naopak pro obchodního a provozního ředitele Re/Max Česká republika Hanuše Němečka je snaha ministerstva zarážející. "Osobně si nemyslím, že nahrazení energetických průkazů vyúčtováním energií je tím nejlepším řešením. Energetický průkaz poskytuje informace o celkovém stavu budovy, což pouhé faktury za energie neprokážou," uvedl s tím, že se to týká prodeje domů. "U prodeje bytu by naopak faktury za energie měly být dostatečné," dodal.

Podle Luďka Lošťáka, ředitele společnosti Comfort Space, která se vystavováním štítků zabývá, je důležité nastavit jasné parametry, aby nedocházelo k dalším nejasnostem. "V takové situaci jsme prakticky od začátku roku. Změna vyhlášky, úprava podoby průkazů a neustále nové informace ze strany státních orgánů výrazně komplikují situaci všem zúčastněným stranám,“ podotkl.

Navrhovaná změna by ale podle něj mohla narazit v Bruselu. „Problém však stojí na straně EU, která vyhlásila tuto povinnost pro všechny členské státy. Pokud by ČR chtěla prosadit zásadní výjimky, pak by zřejmě musely tyto výjimky posvětit Evropská komise, což osobně považuji za málo pravděpodobné," upozornil Lošťák.

Energetické štítky jsou od 1. ledna povinné pro všechny nové budovy či při přestavbách a prodejích bytů. Zajistit je mají stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019.