Světové inflaci bliká oranžové světlo

LONDÝN, 21.června (Reuters) - Meziroční růst celkové inflace v Evropě a Spojených státech na nejvyšší úroveň za poslední dva až tři roky - a v Číně dokonce za sedm let - v květnu evidentně popohnaly rekordní ceny ropy. Cena černého zlata přitom zůstává divokou kartou i nadále. Nicméně jádrová inflace po vyloučení cen energií, třebaže i ta ve Spojených státech poslední dobou stoupá, zůstává relativně tlumená ve srovnání s růstem světové ekonomiky o 4,5 procenta, nejrychlejším za uplynulých 16 let. Z nejnovějších údajů navíc vyplývá, že strašák deflace, který se vynořil v loňském roce, byl přemožen. Hbité zpřísňování měnové politiky má nyní zabránit tomu, aby jeho inflační protiklad vyvolal opačný typ paniky.

Centrální bankéři od Washingtonu přes Frankfurt až po Tokio ovšem působí celkem uvolněně. Dostatečná volná kapacita, růst produktivity a konkurenční tlaky mezi globálními výrobci by podle nich měly udržet celosvětové ceny pod pokličkou. Prezident americké centrální banky (Fed) Alan Greenspan minulý týden řekl, že banka je názoru, že "inflační tlaky pravděpodobně nebudou v nadcházejícím období vážným problémem". Šéf evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet zase uvedl, že dokud očekávání vyšší inflace odrážejí návrat ke světovému růstu, jsou "důvodem k radosti". Také většina ostatních předních centrálních bankéřů stále bere nadcházející utahování měnových kohoutů jako obyčejný začátek od píky.

"Oživení, které jsme zatím viděli u jádrových inflačních tlaků, je jednoduše nedílnou součástí ekonomického cyklu," řekl ekonom Vincent Koen z Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v Paříži. "Jde o přirozený rys zdravého ekonomického oživení a vzhledem k vnějšímu riziku deflace v loňském roce není vůbec nevítaný," řekl Koen. "Samozřejmě je důležité nedovolit, aby se (inflace) vymkla kontrole, ale to, co zatím vidíme, je návrat k normálu."

Zdá se tedy, že mírná inflace cen je jednou ze známek zdravého růstu světové ekonomiky. A po vyloučení sice přehřátých, ale vrtkavých cen energií zatím oficiální údaje nenaznačují nic víc než jen mírné tlaky na ceny. Jak už tomu však na finančních trzích bývá, touha po plném započtení všech rizik vede trhy k očekávání vyšší inflace a přísnějšího zvýšení sazeb, než jaké považují mnozí ekonomové za zdůvodnitelné.

NAHÁNÍ SOUČASNÁ INFLACE STRACH?

Vzhledem k současnému růstu světové ekonomiky, předpokládanému poklesu volné kapacity na nulu během příštích 18 měsíců a loňskému zvýšení cen komodit o více než 10 procent může zrychlení inflace jen stěží překvapit. Není tomu však ani rok, co světoví tvůrci měnové politiky varovali před rizikem ekonomicky destabilizujícího poklesu cen. Obávali se deflace japonského typu v předních světových ekonomikách, kde spotřebitelé s vidinou nižších cen odkládali výdaje, a přispěli tak k ekonomické recesi. Centrální banky se této takzvané "nepříliš pravděpodobné události" natolik obávaly, že vybudovaly nárazníkovou zónu s nejnižšími úrokovými sazbami za celou generaci. Greenspan proslul výrokem o "protipožární stěně" mezi rizikem deflace a přípustnou nízkou mírou inflace okolo dvou procent. Přední centrální banky světa však byly rychle nuceny přestat zarytě hasit všechny známky inflace a začít je naopak mírně podněcovat. Zdá se, že zatím jim tento plán vychází.

Zda bankéři nezašli poněkud daleko, zůstává otázkou. "Klouzavý růst americké jádrové inflace - měřeno za poslední tři měsíce proti předchozím třem měsícům - dosahuje tří procent, což je důvodem k určitým obavám," řekl Gwyn Hacche, globální ekonom ze společnosti HSBC. "Čísla o (meziměsíčním) jádrovém růstu spotřebitelských cen (za květen, kdy CPI stoupl o mírných 0,2 procenta) tyto obavy zase zmírnila. Stav pohotovosti bychom viděli spíše na oranžovém než na červeném stupni."

JAK MOC SE BOJÍ TRHY?

Trhy s futures již započetly poměrně značnou míru zpřísnění měnové politiky. Očekává se, že cílem americké centrální banky je do konce roku více než zdvojnásobit úrokové sazby ze současného 46letého minima 1,0 procenta. Dokonce i Evropská centrální banka by podle očekávání měla do té doby zvednout sazby o 50 bazických bodů. Bank of England, která za posledních šest měsíců zvýšila sazby už čtyřikrát, je do konce roku zřejmě zvedne ještě nejméně o půl procentního bodu. A také japonské trhy signalizují pravděpodobné ukončení extrémně uvolněné měnové politiky ze strany Bank of Japan, neboť období deflace spotřebitelských cen se zjevně chýlí ke konci.

Navzdory tomu se však objevují známky růstu inflačních očekávání, což je pro centrální banky znepokojující jev. Hrubé ukazatele dlouhodobých inflačních očekávání na dluhopisových trzích - kde jsou hotovostní dluhopisové výnosy porovnávány s výnosy z dluhopisů oproštěných od vlivu inflace - naznačují budoucí míru inflace blížící se spíše třem procentům než oblíbené dvouprocentní hranici, jíž většina bank definuje cenovou stabilitu. Ekonomové z J.P. Morgan, jejichž střednědobý ekonomický výhled od loňského roku předpokládá poklidnou reflaci světové ekonomiky, nicméně počítají s tím, že jsou tato inflační očekávání přehnaná. Banka ve zprávě z minulého čtvrtka uvedla, že očekávané zpřísnění politiky americké centrální banky na konci června je agresivní jen z historického hlediska a že postupné zvyšování sazeb do konce roku 2005 až na úroveň okolo čtyř procent bude návratem k neutrální měnové politice. "Když hlavní centrální banky strávily posledních 25 let dosahováním svých klíčových inflačních cílů, nebudou asi tíhnout k tomu, aby tento úspěch přerušily," uvedla J.P. Morgan.

((Autor: Mike Dolan, Přeložil: Jan Schmidt; Editoval: Dušan Bučánek; prague.newsroom@reuters.com, Reuters Messaging: jan.schmidt.reuters.com@reuters.net, +420-2-2419-0477))