Rakousko je poslední zemí EU, která odmítala prolomit bankovní tajemství. Na počátku dubna s jednáním o sdílení dat o bankovních účtech se zeměmi mimo EU souhlasilo Lucembursko. Vídeň dosud upřednostňovala bilaterální dohody, jaké například podepsalo v dubnu 2012 se Švýcarskem a letos v lednu s Lichtenštejnskem.
Rakouský kancléř Werner Faymann, který je šéfem sociálních demokratů, vydal s partnery z Lidové strany společné prohlášení, kde vyjádřili ochotu podpořit jednání EU o výměně bankovních informací se zeměmi jako je Švýcarsko nebo Spojené státy. Jednání na expertní úrovni mají začít příští týden.
Prohlášení lídrů ale zdůrazňuje, že bankovní tajemství nesmí být porušeno u lidí, kteří platí v Rakousku daně. Rakousko tím brání zejména své tradiční anonymní vkladové účty na heslo.
Vídeň si také vymínila, že konečná dohoda musí dodržet některé podmínky. Musí být v souladu se směrnicemi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a musí brát ohled na dosavadní bilaterální dohody Rakouska. Tyto dohody respektují bankovní tajemství, ale měly by získat rakouské státní pokladně více než miliardu eur z účtu Rakušanů, kteří si své peníze ukládají ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku.
Společné prohlášení podpořila rakouská ministryně financí Maria Fekterová. Ta byla dosud hlavním protivníkem sdílení dat o bankovních účtech.
Směrnice OECD zatím říká, že sdílení informací o účtech mezi zeměmi nemá být automatické, ale pouze na požádání. Vzhledem k rostoucímu politickému tlaku se to ale podle agentury Reuters může brzy změnit. Evropské vlády jsou totiž vyčerpány sérií krizí a potřebují nutně nové zdroje peněz.
Evropský parlament v roce 2010 odhadl, že bez prolomení bankovního tajemství v unii a bez zavedení automatické výměny informací o dani z příjmu a DPH mezi jednotlivými zeměmi přicházejí státní pokladny každý rok kvůli daňovým únikům o zhruba 200 miliard eur (asi 5,1 bilionu korun).