Akcionáři řecké banky NBG schválili plán rekapitalizace

Většinu kapitálu NBG poskytne řecký státní fond na podporu finančního sektoru (HFSF), který peníze dostane z evropských fondů. NBG chce ale 12 procent emise prodat soukromým investorům, aby zůstala většinově v soukromých rukou.

Řecká vláda dala na počátku dubna najevo, že úplná fúze NBG a Eurobank bude muset počkat na rekapitalizaci obou bank, o jejich spojení pak rozhodne HFSF. Proti fúzi obou finančních ústavů se na konci března vyslovili zahraniční věřitelé Řecka z důvodu, že spojená banka bude příliš velká na to, aby se mohla vyrovnat s případnými finančními problémy. Takzvaná věřitelská "trojka" požaduje, aby se obě banky rekapitalizovaly zvlášť a zůstaly oddělenými subjekty.

Obě banky utrpěly ztráty kvůli odpisům státních dluhopisů a špatných úvěrů. Nyní potřebují na posílení kapitálu celkem 15,6 miliardy eur, aby se jejich ukazatel solventnosti dostal na úroveň, kterou požaduje centrální banka.

Vláda minulý týden rozhodla, že Eurobank bude plně rekapitalizována ze státního fondu HFSF a přejde pod státní kontrolu. Kapitálové potřeby Eurobank odhadla řecká centrální bankou na 5,8 miliardy eur.

NBG v únoru získala v Eurobank podíl 84,3 procenta a chystala se na úplné převzetí. Tento krok byl součástí slučování bankovního sektoru v zemi, jehož smyslem je pomoci bankám vypořádat se s dopady dluhové krize a s hlubokou recesí.

Minulý týden schválili rekapitalizaci také akcionáři dalšího velkého řeckého finančního ústavu Piraeus Bank. Pro tuto banku je rekapitalizace podmínkou pro fúzi s řeckou dceřinou společností portugalské finanční skupiny Millenium BCP.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o masivní pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond. Dostalo tehdy úvěr 110 miliard eur.

Loni se Řecko dohodlo na druhém záchranném balíku v hodnotě 130 miliard eur. Výměnou se Atény zavázaly k citelným rozpočtovým škrtům a k reformám. Ty ale negativně dopadají na ekonomiku, která je od konce roku 2008 v recesi.