Senát chce nemocnicím umožnit delší lhůtu splatnosti závazků

Novela stanoví, že v případě, kdy je kupujícím veřejný zadavatel, tedy například státní úřad, bude možné obvyklou třicetidenní lhůtu překročit jen tehdy, pokud to vyžaduje povaha zakázky. I tehdy nesmí doba splatnosti překročit 60 dnů. Senátoři navrhli stanovit v zákoníku, že pokud je zadavatelem poskytovatel zdravotnických služeb, bude smět být lhůta vždy šedesátidenní.

Senátor a zpravodaj Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že ho kvůli novele kontaktovala asociace krajů a upozornila ho na to, že návrh se dotkne českých nemocnic, které si běžně nastavují delší splatnost. Jak řekl, z prosazovaného principu by se neměly dělat výjimky, ale poukázal na to, že účelem zaváděného opatření je omezit druhotnou platební neschopnost, a konstatoval, že nemocnice v druhotné platební neschopnosti jsou.

Podle Vladimíra Drymla (SPOZ) by lhůta splatnosti znamenala insolvenci téměř všech nemocnic. Za návrhem vidí zájmy bank, protože všichni, kterých se zavedení lhůt dotkne, si budou muset brát úvěry. Obavy z dopadů na rozpočty samospráv vyslovil i Jan Horník (STAN).

Někteří senátoři se také pozastavili nad tím, jak se opatření dotkne státu. Například Dagmar Zvěřinová (ČSSD) poukazovala na to, že státní fondy proplácejí faktury někdy až za tři měsíce.

Novela zakotvuje maximální dobu splatnosti závazků na 60 dní. Firmy si sice budou moci sjednat delší dobu splatnosti, ale jen tehdy, pokud to nebude vůči věřiteli "hrubě nespravedlivé". Zákon má vstoupit v účinnost prvním dnem měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Podle Dienstbiera se novela nebude vztahovat na již uzavřené smlouvy.