Draghi: ECB sleduje vývoj v eurozóně, je připravena znovu jednat

Draghi apeloval především na nejzadluženější země eurozóny, aby od rozpočtových reforem neustupovaly. Vyslovil se ale i pro taková opatření, která by zmírnila negativní dopady úsporné politiky a varoval, že nezaměstnanost se dostala na úroveň, při které hrozí "extrémní a ničivé formy protestu".

Úsporná opatření, kterými se vlády snaží dostat pod kontrolu veřejné finance, velkou měrou přispívají k negativnímu hospodářskému vývoji a k růstu nezaměstnanosti v Evropě. V poslední době se proto čím dál častěji objevují návrhy, aby se politika úspor zmírnila a větší důraz se kladl na podporu hospodářského růstu.

Draghi však zdůraznil, že udržitelný hospodářský růst nelze zajistit bez zdravých veřejných financí. Šéf ECB již dříve prohlásil, že reformy jsou navzdory negativním sociálním dopadům cestou ke spravedlivější společnosti a povedou k odstranění problémů, jako jsou daňové úniky a rozsáhlá nezaměstnanost mládeže.

Draghi dnes rovněž potvrdil, že ECB je připravena učinit další kroky na podporu evropské ekonomiky. Vyzval nicméně, aby o podporu hospodářského růstu usilovaly rovněž evropské vlády. Minulý týden ECB snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní minimu 0,5 procenta.

Předseda Evropské komise José Barroso nedávno uvedl, že úsporná opatření, kterými se evropské země snaží bojovat s dluhovou krizí, již možná dosáhla svých limitů, protože jim hrozí ztráta politické a sociální podpory.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn v pátek oznámil, že Evropská komise chce poskytnout více času na splnění limitu pro rozpočtový schodek například Francii a Španělsku. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici o víkendu označil rozhodnutí komise za konec "úsporného dogmatu" v Evropě. Francie již dříve vyzvala evropské země ke zmírnění úsporné politiky s cílem zajistit větší prostor pro hospodářský růst a zabránit sociálním nepokojům.

Proti odklonu od úsporných opatření se staví Německo, které v poslední době čím dál ostřeji kritizuje politiku Francie. Proti snahám udělovat členským zemím Evropské unie výjimky ze závazku snížit schodek veřejných financí pod tři procenta HDP se minulý týden postavilo i Slovensko.

Mezinárodní organizace práce (ILO) minulý měsíc upozornila, že v Evropě od začátku nynější krize přibylo přes deset milionů nezaměstnaných. Dodala, že zhoršující se situace na trhu práce zvyšuje nebezpečí sociálních nepokojů. Podle ILO je nyní v Evropě více než 26 milionů nezaměstnaných.