Delší nezaměstnanost a důchod

Výše důchodu závisí na dvou vstupních údajích: získané době pojištění a průměrné mzdě za odpracované roky v současné hodnotě. Přičemž během evidence na úřadu práce nemá občan příjmy, za kterých by odváděl důchodové pojištění. Evidence na úřadu práce tak výrazně ovlivňuje výši důchodu.

Evidence na úřadu práce jako náhradní doba pojištění

Při splnění zákonných podmínek patří evidence na úřadu práce mezi náhradní dobu pojištění. Přestože během této doby občan neplatí důchodové pojištění, tak se tato doba započítává do doby pojištění pro výpočet důchodu. Evidence na úřadu práce se však započítává do doby pojištění pouze v omezeném rozsahu.

• Od roku 1996 se do doby pojištění započítává evidence na úřadu práce pouze v tom případě, že občan pobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Když občan již podporu v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci nepobírá, potom se tato doba započítává do doby pojištění maximálně po dobu tří let. Doba tří let se přitom zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, ať už řádný starobní důchod nebo předčasný důchod. Do 55 let se tato doba započítává v rozsahu nejvýše jednoho roku.
• Do konce roku 1995 se doba evidence na úřadu práce započítává v plném rozsahu.

Do doby pojištění ovlivňující výši důchodu se doba evidence na úřadu práce započítává z 80 %. Při dlouhodobé nezaměstnanosti občan získá nižší dobu pojištění a bude mít nižší důchod. Může vzniknout dokonce problém s přiznáním starobního důchodu. V roce 2013 je nutné pro přiznání starobního důchodu 29 let pojištění a dosáhnout důchodového věku. Po roce 2018 bude nutné získat již 35 let pojištění. Dlouhodobá nezaměstnanost může zapříčinit nepřiznání starobního důchodu, protože nebudou splněny zákonné podmínky.

TIP: Kalkulačka důchodového věku

Evidence na úřadu práce jako vyloučená doba

Výše důchodu závisí na získané době a průměrné mzdě v současné hodnotě. Při výpočtu důchodu v roce 2013 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2012. Během evidence na úřadu práce nemá občan příjem podléhající důchodovému pojištění. Aby nedošlo ke snížení průměrné mzdy za odpracované roky z důvodu nulového příjmu, tak patří evidence na úřadu práce mezi vyloučené doby. Nulový příjem tak negativně neovlivní osobní vyměřovací základ (průměrnou mzdu v současné hodnotě).

• Vyloučená doba se však hodnotí ve stejném rozsahu jako evidence práce pro účely náhradní doby pojištění. Tedy po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti nebo rekvalifikace a dále po dobu maximálně 3 let, kdy tato podpora nenáleží, se hodnotí jako vyloučená doba a za uvedené období nedojde k rozmělnění osobního vyměřovacího základu.
• Delší nezaměstnanost bez nároku ne podporu v nezaměstnanosti, tak snižuje osobní vyměřovací základ, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad

Pan Novák získá celkem 38 let pojištění. O důchod si požádá v roce 2013. Pro zjednodušení budeme počítat, že v letech 2009, 2010 a 2011 byl na úřadu práce a nenáležela mu již podpora v nezaměstnanosti. Tato doba patří mezi vyloučenou dobu pojištění. Pan Novák byl však v evidenci na úřadu práce a nepobíral podporu v nezaměstnanosti ještě v letech 2002 a 2003. Tyto dva roky nepatří mezi vyloučenou dobu pojištění. Pro zjednodušení počítáme, že průměrná mzda v letech, kdy pan Novák pracoval byla vždy 25 000 Kč v současné hodnotě.

• Vypočítáme si důchod dle zadaní a dále ještě důchod, kdyby pan Novák v letech 2002 až 2003 pracoval a pobíral průměrnou mzdu 25 000 Kč v současné hodnotě.

Výpočet osobního vyměřovacího základu

Osobní vyměřovací základ = (6 600 000 Kč : (9 862 - 1 095)) x 30,4167) = 22 899 Kč

Výpočet důchodu

vlastní výpočet autora

V případě, že by v roce 2002 měl pan Novák roční příjem 182 094 Kč (přepočtený příjem 300 000 Kč) a v roce 2003 měl pan Novák roční příjem 194 363 Kč (přepočtený příjem 300 000 Kč), potom by byl celkový přepočtený příjem za roky 1986 až 2012 ve výši 7 200 000 Kč.

• Osobní vyměřovací základ by byl 24 981 Kč (7 200 000 Kč : (9 862 - 1 095)) x 30,4167)
• Kdyby pan Novák v letech 2002 a 2003 pracoval, tak by navíc získal dobu pojištění 40 let (pracoval by o dva roky více než v prvním případě). Při osobním vyměřovacím základu 24 981 Kč a době pojištění 40 let by byl měsíční důchod 11 366 Kč. Dva roky práce místo evidence na úřadu práce, která se již nezapočítává do náhradní doby pojištění ani jako vyloučená doba, by zvýšily měsíční důchod o 772 Kč.
• Abychom vyloučili vliv vyšší doby pojištění na výši důchodu, tak budeme počítat 38 let pojištění a osobní vyměřovací základ 24 981 Kč, měsíční důchod by v tomto případě byl 10 914 Kč. Můžeme tedy říci, že dvouletá nezaměstnanost, která se nezapočítává jako vyloučená doba pojištění sníží důchod o 320 Kč, tedy cca 9,4 %.

I nízký příjem se vyplatí

Dlouhodobá nezaměstnanost snižuje výsledný důchod. V případě, že se evidence na úřadu práce již nepočítá do náhradní doby pojištění (ani vyloučené doby pojištění), tak je s ohledem na výši důchodu vhodné usilovně hledat práci a pracovat i za velmi nízkou mzdu. Výsledný důchod je i při práci za nízkou mzdu vyšší.