Výsledek průzkumu je podle agentury Reuters dalším argumentem k tomu, aby ECB pokračovala v opatřeních na podporu ekonomiky. Banka minulý týden snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rekordní minimum 0,5 procenta. Její šéf Mario Draghi opakovaně uvedl, že je připraven k dalším opatřením, pokud to bude situace vyžadovat.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně by letos podle průzkumu měla dosáhnout 12,3 procenta a v příštím roce mírně klesne na 12,2 procenta. Vyhlídky trhu práce jsou tedy méně příznivé, než vyplývalo z předchozího únorového průzkumu. Podle toho měla nezaměstnanost napřesrok klesnout na 11,9 procenta z letošních 12,1 procenta.
V březnu se míra nezaměstnanosti v eurozóně vyšplhala na rekordní maximum 12,1 procenta. K negativnímu hospodářskému vývoji a k růstu nezaměstnanosti v Evropě velkou měrou přispívají úsporná opatření, kterými se vlády snaží dostat pod kontrolu veřejné finance. V poslední době se proto čím dál častěji objevují návrhy, aby se úsporná politika zmírnila a kladl se větší důraz na podporu ekonomiky.
Evropská komise minulý týden rovněž předpověděla, že ekonomika eurozóny letos klesne o 0,4 procenta. V příštím roce počítá komise s nárůstem o 1,2 procenta, zatímco podle průzkumu ECB by se měla ekonomika zvýšit pouze o procento.