Daň z přidané hodnoty se zvýší z 20 na 22 procent. Schodek státního rozpočtu podle premiérky letos dosáhne 7,8 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok chce ale Slovinsko podle plánu fiskální konsolidace deficit dostat na 3,3 procenta HDP, tedy na nižší hodnotu, než kde byl v loňském roce.
Spekulace o možné potřebě finanční pomoci vyvolaly potíže, s nimiž se potýká slovinský bankovní sektor. Země je jedinou postkomunistickou zemí EU, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To podle médií vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn minulý týden řekl, že Slovinsko zahraniční finanční pomoc nebude potřebovat, pokud učiní rychlé kroky vedoucí ke snížení rozpočtového deficitu.