Schäuble se domnívá, že lisabonská smlouva o EU umožňuje vznik jediného bankovního dozoru, nevytváří ale základ pro vytvoření centrálního orgánu pro restrukturalizaci a likvidaci krachujících bank. "Jak záchrana Kypru ukázala, potřebujeme dopředu vědět, kdy budou na záchranu nebo likvidaci banky povoláni akcionáři a věřitelé, a v jakém pořadí to bude," napsal ministr.
Loni v červnu se šéfové zemí EU dohodli na plánu bankovní unie, od té doby se však v této vizi objevily velké trhliny. Pochyby o uskutečnitelnosti klíčových bodů plánu vyjadřuje zejména Německo.
První krok k bankovní unii, jímž je vznik jednotného bankovního dohledu u Evropské centrální banky (ECB), by se měl uskutečnit do poloviny příštího roku. Velké otazníky však jsou nad druhým pilířem, tedy centrálním fondem pro krachující banky. Třetí krok, jímž je jednotný systém garance vkladů, je v nedohlednu.
"Omezené změny smlouvy nejenže poskytnou evropskému orgánu pro řešení insolventních bank bezpečný právní základ; zajistí také lepší oddělení dozorčích a monetárních funkcí ECB," uvedl Schäuble.
Ministr jako alternativu jednotného orgánu navrhuje, aby se mechanismus řešení problémových bank založil na síti národních orgánů. "Místo jednoho evropského fondu, který by banky musely naplňovat penězi řadu let, by se takový model opíral o národní fondy, které už v několika členských zemích existují," napsal.