Francouzský parlament definitivně schválil reformu trhu práce

Senát schválil návrh zákona 168 hlasy, 33 senátorů bylo proti. Dolní komorou zákon prošel již v dubnu.

Zákon umožní firmám zavádět úsporné kroky, jako je snižování mezd a krácení pracovní doby. Usnadní jim i vyjednávání se zaměstnanci v dobách finančních potíží, kdy budou moci zaměstnavatelé dát pracovníkům na výběr, zda přejdou ve firmě na jiná místa, nebo budou propuštěni.

"Je to jeden z těch momentů, který znamená velký krok kupředu," komentoval podle agentury Reuters schválení zákona ministr práce Michel Sapin. Hollandeova vláda se snaží splnit slib, že do konce roku zvrátí růst nezaměstnanosti. Její míra je nyní na 10,6 procenta a počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti dosáhl v březnu rekordních 3,225 milionu.

Své trhy práce uvolňuje v posledních letech kvůli krizi a tlaku evropských partnerů řada zemí jižní Evropy. Francouzská socialistická vláda se obává, že nepružná pravidla trhu práce poškozují globální konkurenceschopnost Francie. Doufá, že reforma povzbudí malé podnikatele k najímání lidí a nadnárodní společnosti k zachování výroby v zemi. Změny se ale nijak netýkají kontroverzního 35hodinového pracovního týdne, který socialisté zavedli v roce 2000.

Globální ekonomické organizace jako Mezinárodní měnový fond a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) považují nepružný trh práce v jižních zemích EU za hlavní příčinu tamní vysoké nezaměstnanosti. Jejich systémy vyhovují dosavadním stálým zaměstnancům na úkor ostatních, zejména mladých, kteří práci nalézt nemohou. Evropská unie již přiměla k hlubokým reformám trhu práce Itálii, Španělsko i Řecko.

Reforma trhu práce byla spolu se škrty vládních výdajů a dalšími kroky ke snížení rozpočtového deficitu jednou z podmínek, které Evropská komise dala Paříži výměnou za svůj shovívavější postoj k ozdravování veřejných financí. Brusel poskytl Francii dodatečné dva roky na to, aby snížila schodek pod hranici tří procent hrubého domácího produktu.