"Evropané se budou snažit zbytečně neplatit, a proto budou výrobky sdílet a vyměňovat si je, budou provozovat skupinové nákupy, kupovat a prodávat použité zboží, budou si zboží raději pronajímat než kupovat a budou nakupovat přímo u výrobců. Všechny tyto možnosti existují již dnes, ale respondenti nám jasně sdělili, že je mají v úmyslu v budoucnosti využívat ve stále větší míře," řekl novinářům manažer studie Flavien Neuvy.
Evropané budou podle průzkumu utrácet velmi opatrně. Pouze třetina z nich hodlá zvýšit své nákupní výdaje, v roce 2012 jich bylo 54 procent. Podíl Čechů, kteří hodlají zvýšit spotřebu, se pohybuje nad evropským průměrem (39 procent). Více než Češi plánují utrácet Slováci (73 procent) a Rumuni (64 procent). Naopak západní Evropa se do plánů na utrácení tolik nehrne. Evropané chtějí nejčastěji své finance investovat do dovolené, domácích spotřebičů, stavebních úprav a rekonstrukcí a do nábytku.
Podíl respondentů, kteří mají v úmyslu spořit, je i nadále velmi vysoký. Na 40 procent Evropanů hodlá letos zvýšit míru svých úspor proti 31 procentům loni. Čechů chce spořit 37 procent. Výjimkou jsou Španělé a Portugalci, kteří shodně tvrdí, že si za současné krize nemohou dovolit luxus dávat peníze stranou. Na 65 procent portugalských a 50 procent španělských domácností tvrdí, že jim příjmy stačí pouze na přežití do příští výplaty.
V rozvoji alternativního spotřebitelského chování hrají klíčovou úlohu digitální technologie. Na 26 procent Evropanů a 27 procent Čechů se domnívá, že názory na sociálních sítích budou mít na jejich nákupní rozhodování mnohem větší vliv než rady prodavačů nebo reklamy jednotlivých značek. Rady prodavačů Čechy prakticky nezajímají. Žádná ze sledovaných zemí nevykázala tak nízké procento zájmu o ně.
Nákupy přes internet v příštích letech vzrostou díky novým technologiím, které umožňují nakupování pomocí mobilní techniky. Třetina respondentů (30 procent Čechů) míní, že v budoucnu budou nejčastěji nakupovat prostřednictvím chytrých telefonů nebo tabletů.
Průzkum Barometru Cetelem se uskutečnil formou internetové ankety u obyvatel 12 evropských zemí (Belgie, ČR, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Velká Británie a Španělsko). Průzkumu se zúčastnilo přes 6500 evropských respondentů, reprezentativní vzorek tvořilo minimálně 500 obyvatel z každé země.