Čtvrteční jednání České národní banky skončilo překvapivým rozhodnutím. ČNB totiž nečekaně zvedla úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Po téměř třech letech tak skončil proces uvolňování měnové politiky. Naposledy zvýšila centrální banka úrokové sazby v červenci 2001.
Od pátku 25.6.2004 tak činí základní 2T repo sazba 2,25 procenta, diskontní sazba 1,25 procenta a lombardní sazba 3,25 procenta.
ČNB svým rozhodnutím překvapila i očekávání analytiků. Ti předpokládali, že bankovní rada počká se zpřísněním měnové politiky ještě nejméně jeden nebo dva měsíce, až bude mít k dispozici nejnovější inflační prognózu. Nicméně i tak budou podle předpokladů úrokové sazby růst i nadále. „Další načasování změn sazeb a jejich rozsah naznačí červencová inflační prognóza“, řekl viceguvernér ČNB Luděl Niedermayer.
Proč tedy ČNB přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb již nyní? „Důvod spočívá v tom, že centrální bankéři se obávají, že růst ekonomiky by již brzy mohl dosáhnout svého potenciálu. Jinými slovy, ekonomika sice ještě chvíli může růst, poté však například výrobní kapacity již nebudou stačit k dalšímu bezproblémovému zvyšování produkce a další zrychlování růstu bude možné dosáhnout jen za cenu vyšší cenové hladiny. Tomuto potenciálnímu nebezpečí se ČNB rozhodla čelit raději již nyní. Od okamžiku, kdy jsou zvýšeny úrokové sazby, totiž trvá ještě několik měsíců, než se jejich dopad plně projeví ve zbržďování inflace či hospodářského růstu.“ míní Markéta Šichtařová, analytička Volksbank.
"Výkon domácí ekonomiky roste, inflace míří k hodnotám cíleným Českou národní bankou, kurz koruny je stabilní. Česká národní banka proto bude zvyšovat postupně sazby k normálním hodnotám, které dosahují v případě České republiky 4,0-4,5 %. Takových sazeb se pravděpodobně dočkáme v průběhu roku 2006. Zvyšování sazeb by mělo zabránit přílišnému vzlínání inflace a případnému růstu schodku obchodní bilance." doplňuje tisková mluvčí Raiffeisenbank Romana Kubálková.
Co to bude znamenat pro domácnosti?
V české republice jsou úrokové sazby z vkladů již dlouhou dobu na téměř zanedbatelné úrovni. České domácnosti na opatření ČNB nyní mohou konečně vydělat. Na zvýšení úrokových sazeb by měly zareagovat v blízké době i domácí banky a zvýšit úroky z vkladů. Růst ale nebude nikterak dramatický, nicméně přece jen o něco zvýší výnosy.
Na druhé straně však dojde také ke zvýšení úroků z úvěrů. Jestliže (podle předpokladu analytiků) porostou úrokové sazby i nadále, pak se mohou někteří klienti dostat do problémů při splácení svých půjček a úvěrů. Všichni, kteří mají půjčené peníze s pohyblivým úročení, by o tom měli pomalu začít přemýšlet.
„Banky pravděpodobně promítnou část zvýšení sazby do úročení depozit, takže se domácnostem nepatrně zlepší podmínky pro spoření. Sazby na spotřebních úvěrech se asi okamžitě nezmění. Cena hypotečních úvěrů se bude měnit spíš v závislosti na dlouhodobějším očekávání vývoje sazeb na finančním trhu, než podle rozhodnutí ČNB.“ potvrdil Pavel Sobíšek, analytik a hlavní ekonom HVB Bank.
Co na to banky?
Na rozhodnutí centrální banky budou zřejmě reflektovat i komerční peněžní ústavy. Zástupci jednotlivých domácích bank se nechali slyšet, že se během jednoho až dvou týdnů dojde k úpravě úrokových sazeb na půjčkách i vkladech.
„Zda budeme zda budeme reagovat na krok ČNB zatím není rozhodnuto, nicméně je jasná, že se tato změna projeví na úrokových sazbách úvěrů pro firemní klientelu, které jsou pohyblivé a přímo se odvozují od sazeb PRIBOR.“ uvedl Pavel Hejzlar manažer komunikace ČSOB.
Také HVB Bank mění úrokové sazby v závislosti na změně tržních sazeb. Tisková mluvčí HVB bank Petra Kopecká nám sdělila „Následkem neočekávaného kroku ČNB vzrostly tržní sazby jak krátkodobé (do 1 roku), tak i dlouhodobé.“ Zvýšení sazeb se podle ní později promítne i do úrokových sazeb na depozitních i úvěrových produktech a jeho výše bude závisel na době splatnosti produktu - u sazeb do 1 roku se bude blížit 0,25 % a u delších splatností bude zřejmě nižší.
„Česká spořitelna bude reagovat úpravou svých úrokových sazeb jak na straně vkladů, tak i úvěrů. Tuto reakci předpokládáme cca do dvou týdnů“ oznámila Helena Matuszná z odboru firemní komunikace České spořitelny.
Podle sdělení tiskové mluvčí Raiffeisenbank Romany Kubálkové banka v této chvíli žádné změny úrokových sazeb neplánuje.
A jaký vliv budou mít opatření ČNB na domácí ekonomiku?
Na zvýšení úrokových sazeb by měli zareagovat také zahraniční investoři a jejich zájem o českou korunu by měl růst. Česká koruna pro ně bude díky vyššímu úročení atraktivnější. Úrokové sazby jsou nyní o čtvrt procenta na úrovní eurozóny a Česko se stane pro investory zajímavější. Analytici radí neváhat s výměnou valut a deviz za koruny. Koruna totiž bude i nadále posilovat.
Růst úrokových sazeb bude znamenat zdražení úvěrů a zároveň vyšší zhodnocení vkladů. Jakmile na opatření zareagují banky a ostatní finanční instituce, bude již méně výhodné brát si spotřebitelské úvěry, hypotéky, ale třeba i velké investiční úvěry na financování podniků. Úvěry budou i po několik dalších let stále zdražovat.
Josef Kovalovský, výkonný manažer analýz finančních trhů ČSOB nám k tomu uvedl: „Zvýšení oficiálních úrokových sazeb bude mít reálně jen malý vliv na českou ekonomiku. Úrokové sazby jsou na historicky velmi nízké úrovni, a proto i čtvrtečním zvýšení zdraží financování podniků jen nepatrně. Zvýšení sazeb má však dopad i na stát. Takže i stát bude platit za své dluhy více. Obecně je však možné říci, že při dané úrovni úrokových sazeb jde spíše o signál než o reálný dopad na ekonomiku.“
Také analytik České spořitelny Luboš Mokráš si myslí, že bezprostřední dopady na ekonomiku nebudou nijak výrazné. „Lze očekávat především utlumení inflačních očekávání a možné je částečné zbrždění růstu úvěrů domácnostem“, uvedl.
Zvýšení základní sazby ČNB se projeví v mírném zvýšení úrokových sazeb na českém trhu, tedy mírným zdražením peněz. "To není dobrá zpráva pro české podniky - zvýší se jim náklady a pokud zvyšování sazeb bude pokračovat, zbrzdí se jejich růst a tedy i růst celé ekonomiky." míní tisková mluvčí Komerční banky Marie Petrovová.
Růst úrokových sazeb z vkladů v bankách povede k tomu, že bude klesat zájem o alternativní investiční možnosti. Poklesne například zájem o dluhopisy a jejich ceny se budou nadále propadat.