Proti této výjimce z obecného zákazu vystoupily Eva Syková (za ČSSD) a Eliška Wagnerová (za SZ). Poukazovaly na škodlivost olova na lidské zdraví a také na to, že změnu připojila k vládní novele Sněmovna na podnět poslance ODS Jiřího Papeže jako takzvaný přílepek. Argumentovaly také veřejným zájmem a tím, že proti změně zákazu platného teprve od roku 2011 se postavila například Česká ornitologická společnost. Podle senátorek změnu, kterou neúspěšně navrhly z novely odstranit, prosazují myslivci jako lobbistická skupina.
Místopředseda ČSSD a Senátu Zdeněk Škromach jako myslivec namítl, že také obecný zákaz je výsledkem lobbingu lidí, kteří se skrývají za veřejný zájem. Zmírnění zákazu je podle něj pouze reakcí na praxi. "Myslivci nejsou žádní zločinci, proboha," prohlásil Škromach. Zemanovec Vladimír Dryml pak poznamenal, že se na českém území po 300 let lovilo olověnými broky a že nepozoruje, že by český národ vymíral na otravu olovem.
Novela má umožnit ČOI kontrolovat sklady pyrotechniky a ukládat sankce za porušení předpisů. "Smyslem této právní úpravy je vytvoření základních podmínek pro zacházení s některými pyrotechnickými výrobky tak, aby například riziko ohrožení života, zdraví a majetku bylo minimální," uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).
Norma vytvoří podmínky pro vznik vládního nařízení. To stanoví technické a bezpečnostní požadavky na zacházení s pyrotechnickými výrobky, tedy například způsob skladování a maximální množství skladované pyrotechniky.
Novelu muselo Kubovo ministerstvo připravit kvůli tomu, že Nejvyšší správní soud zrušil možnost využívat starší vyhlášku Českého báňského úřadu o pyrotechnických výrobcích. Stát kvůli tomu nemůže postihovat subjekty, které ji porušují například tím, že skladují v prodejních místnostech velká a nebezpečná množství pyrotechnických výrobků, anebo jinak nedovoleným zacházením s pyrotechnickými výrobky ohrožují své okolí.