Odchod do důchodu plánujme dopředu

V dostatečném předstihu je vhodné se o svůj důchod starat. Znát své výdělky a dobu pojištění a tedy i předběžnou výši důchodu. Nejenom starobního důchodu, ale případě i předčasného důchodu. Současně je nutné, aby skutečné údaje odpovídaly databázi ČSSZ, aby nás vyčíslena výše důchodu následně nemile nepřekvapila.

Kde zjistíme podklady?

Každý občan má právo jednou za rok si požádat na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) o zaslaní Informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). O zaslání IOLDP si lze písemně zažádat na adresu ČSSZ, odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. ČSSZ má povinnost zaslat IOLDP do 90 dní. V tomto tiskopisu jsou uvedeny všechny údaje, která má ČSSZ ve své databázi, které budou sloužit jako vstupní údaje při výpočtu důchodu. V IOLDP jsou uvedeny doby důchodového pojištění, vyměřovací základy v jednotlivých letech, vyloučené doby v jednotlivých letech. To vše jsou nutné údaje pro správný výpočet důchodu.

Na základě IOLDP můžeme zjistit, že údaje v databázi ČSSZ neodpovídají skutečnosti. K této situaci může dojít, protože např. některý z našich bývalých zaměstnavatelů nesplnil svoji oznamovací povinnost. Jestliže tyto skutečnosti zjistíme včas, tak máme dostatek času, abychom chybějící dobu pojištění "vydokladovali".

Studium se prokazuje při žádosti o důchod

V IOLDP není uvedeno např. studium. Tato náhradní doba pojištění se prokazuje až při podání žádosti o důchod. Při žádosti o důchod je tak nutné předložit všechny doklady o studiu (výuční list, maturitní vysvědčení či vysokoškolský diplom). Prokazuje se i nedokončené studium. Stejně tak se teprve při žádosti o důchod prokazuje péče o dítě (při žádosti o důchod musí tedy ženy předložit rodné listy vychovaných dětí) nebo vojenská služba (muži, kteří byli na vojně předloží při žádosti o důchod vojenskou knížku).

Jak postupovat, když nesouhlasí doba pojištění?

V případě, že chybí v IOLDP evidence o některém zaměstnání, tak je potřeba v součinnosti s OSSZ tyto nesrovnalosti odstranit, by nebyl výsledný důchod zbytečně nižší. Doklady sloužící k doložení správných údajů mohou být např. pracovní smlouva, výplatní lístky, zápočtové listy a další. Když se nedaří žádné doklady dohledat, tak je možností doložení chybějící doby pojištění prohlášení dvou svědků - např. bývalých dvou kolegů z práce.

Dvě práce zvyšují vyměřovací základ, nikoliv dobu pojištění

Výše důchodu závisí na průměrném měsíčním výdělku a získané době pojištění. Průměrný měsíční výdělek při výpočtu důchodu v roce 2013 se vypočítá z příjmů, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, v letech 1986 až 2012. Doba pojištění se při výpočtu důchodu hodnotí v celých ukončených letech, přičemž do doby pojištění ne započítává odpracovaná doba i náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, vojenská služba, péče o dítě do 4 let, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu).

Někteří občané mají souběžně dva příjmy, ze kterých odvádějí důchodové pojištění, tato situace pozitivně ovlivní výši důchodu. Budou mít vyšší průměrnou mzdu, protože oba příjmy se budou v uvedeném období započítávat do vyměřovacího základu. Avšak do doby pojištění se bude souběžná práce pro dva zaměstnavatele započítávat pouze jednou. Za jeden odpracovaný rok nelze získat dobu pojištění dva roky.

Osobní vyměřovací základ (průměrnou mzdu v současné hodnotě), ze kterého se vypočítává důchod ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo řádně zaplaceno důchodové pojištění. Např. práce na dohodu o provedení práce nemá vliv na výši důchodu. Do konce roku 2011 se z dohody o provedení práce neodvádělo důchodové pojištění, ať už byl příjem jakkoliv vysoký, práce na dohodu o provedení práce do konce roku 2011 tedy nezvýšila důchod. Od roku 2012 se z dohody o provedení práce odvádí důchodové pojištění v těch měsících, kdy měsíční odměna překročí 10 tisíc Kč. Pouze v těchto případech, kdy je z dohody o provedení práce odvedeno důchodové pojištění, má práce na dohodu o provedení práce vliv na výši důchodu.

Získejme celou dobu pojištění

Vždy je vhodné ukončit celý rok pojištění, protože při výpočtu důchodu se započítávají pouze celé ukončené roky. Při získání např. 40 let pojištění a 358 dní pojištění (započítávalo by se 40 let), tedy pracovat o několik dní déle a získat 41 let pojištění.

Při výpočtu doby pojištění je potřeba u většiny náhradních dob pojištění (např. evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu či studiu) počítat s tím, že se náhradní doby pojištění započítávají do doby pojištění ovlivňující výši důchodu pouze z 80 %. Výjimkou je vojenská služba, péče o dítě a péče o bezmocnou osobu, které se započítávají v plném rozsahu.