"Je naprosto správné usilovat o ochranu oblastí s pitnou a povrchovou vodou, jakou je Bodamské jezero. Letos se proto EU mnohem podrobněji zaměří na frakování (hydraulické štěpení) a ochranu přírody," poznamenal Oettinger.
Součástí zmíněného frakování je vhánění vody, písku a chemikálií pod vysokým tlakem, aby se narušila břidlice a uvolnil plyn. Podle kritiků ale tato metoda zvyšuje seizmická rizika a znečišťuje pitnou vodu.
Oettinger zopakoval své někdejší prohlášení, že Německo by nemělo s vyškrtnutím frakování jako možností těžby spěchat. Země by podle něj "měla zvážit potenciál, který břidlicový plyn má, a vytvořit potřebný právní rámec pro předváděcí projekty a praktické testy".
"Pokud umožníme zkušební vrty, budeme za několik let mnohem moudřejší a budeme vědět víc i o nákladech. To bude pro průmyslové země jako je Německo velmi důležité. Firmy jako je ExxonMobil nebo Wintershall, což je ropná a plynárenská divize skupiny BASF, tlačí německé úřady k průzkumu kapacit pro frakování. Plyn z břidlic by mohl být výhodný i pro průmyslové spotřebitele, kteří požadují spolehlivé dodávky plynu za rozumnou cenu. Německá kancléřka Angela Merkelová je ale zdrženlivá a tvrdí, že rizika pro obyvatele a životní prostředí je třeba pečlivě zvážit.
Frakování je v současné době na vzestupu hlavně ve Spojených státech, kde tamní elektrárny díky "břidlicové revoluci" masově přecházejí na plyn. Evropské energetické podniky ale kvůli tomu v poslední době odstavují jednu elektrárnu na zemní plyn za druhou, protože ani nejmodernější plynová zařízení nejsou schopna konkurovat rostoucímu dovozu levného uhlí. Dováží se hlavně přebytky z USA, kde vznikají právě díky masovému využití břidlicového plynu.