"Zákon o zdanění břidlicového plynu nabude účinnosti v roce 2015, daň ale nebudeme vybírat až do roku 2020, abychom přilákali firmy k těžbě plynu," citovala ministra agentura Reuters.
Polsko doufalo, že díky zásobám plynu v břidlicích brzy sníží závislost na ruském plynu a podpoří slábnoucí ekonomiku. Těžbu však provázejí problémy, které začaly změnou odhadu zásob.
První odhady amerického úřadu pro energetické informace (EIA) uváděly, že zásoby břidličného plynu v Polsku činí 5,3 bilionu metrů krychlových. Loni však polští geologové odhad prudce snížili pod 800 miliard kubíků. I to je však dost na to, aby to pomohlo zemi snížit závislost na ruském plynu a podpořilo ekonomiku.
Později se objevily i technologické problémy. Geologický charakter je totiž v Polsku odlišný od geologie v USA a rovněž oblasti těžby jsou mnohem hustěji obydlené než v USA. Osvědčené americké metody tedy nelze jen okopírovat. Na těžbu břidlicového plynu v Polsku je tudíž potřeba více testů, více času, a hlavně mnohem více peněz.
Během necelého roku se z Polska stáhly tři velké severoamerické firmy. Jako první to byl těžební obr ExxonMobil. Tento měsíc oznámil odchod také americký Marathon Oil a kanadský Talisman Energy.