Hollandeův přístup k doporučením EU vyvolal v Berlíně rozčilení

Evropská komise poskytla ve středu šesti zemím Evropské unie více času na snížení jejich rozpočtového deficitu pod hranici tří procent hrubého domácího produktu; Paříži na to dala celé dva roky navíc. Za to požaduje strukturální reformy a konkrétně po Francii chce reformu důchodového systému včetně zvýšení důchodového věku, snížení nákladů na pracovní sílu a omezení přebujelých veřejných výdajů.

Hollande se vůči doporučením komise ostře ohradil. "Komise není od toho, aby nám diktovala, co máme dělat. Má pouze říct, že Francie má obnovit rovnováhu veřejných financí," prohlásil. "Co se strukturálních reforem týče, zejména důchodových reforem, je jen a jen na nás, abychom řekli, jaká bude správná cesta k dosažení cíle," dodal.

V Německu však vládnou obavy, že bez zásadních reforem by druhá největší ekonomika eurozóny mohla prohloubit pokles a upadnout do krize. To, že jeden ze dvou motorů EU mává rukou nad výzvami Bruselu, podle Němců navíc dává špatný příklad všem ostatním.

"Nemůže to fungovat, když velká země jako je Francie říká, že si může dělat, co chce," řekl zástupce šéfa poslaneckého klubu CDU Michael Fuchs. "Je znepokojivé, jestliže si země EU a eurozóny myslí, že nemusí dodržovat sliby," uvedl.

Mluvčí CDU v rozpočtových záležitostech Norbert Barthle obvinil Hollandea z toho, že svými výroky si chce u domácí veřejnosti vylepšit pozici. Jeho popularita totiž klesá nejrychleji ze všech francouzských prezidentů moderní éry. Podle něj byla komise k Paříži už tak vysoce velkorysá, když jí místo jednoho roku dala na snížení deficitu dva. "Francie nebude moci znovu spoléhat na takovou shovívavost," dodal.

Diplomaté kolem Merkelové a Hollandea se před schůzkou obou státníků snaží ujišťovat, že francouzsko-německá spolupráce funguje hladce. "Naše vztahy jsou velmi pravidelné, velmi normální a velmi efektivní. Začínáme možná z odlišných pozic, vždy se ale nakonec dohodneme," řekl agentuře Reuters diplomatický zdroj z Hollandeovy kanceláře.