Na Žďársku může začít průzkum pro jaderné úložiště, rozhodlo MŽP

Správa úložišť uvádí, že se teď v lokalitě Kraví hora chystá provádět jen povrchová měření, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních metod a bez zásahu do pozemků. "Jelikož tato etapa bude společná pro všechny lokality, umožní výsledky průzkumů lokality vzájemně srovnat a tím zúžit počet dotčených obcí či méně vhodné vyřadit," stojí v tiskové zprávě.

Starostové 123 obcí a 27 občanských sdružení z oblastí vybraných pro úložiště požádali v březnu ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu (ODS), aby se zasadil o spravedlivé jednání s jejich obyvateli. Ve výzvě "K hlubinnému úložišti férově" žádali přijetí zákona, který by posílil postavení obcí, na jejichž území by úložiště mohlo vzniknout. Obcím se nelíbilo to, že ministerstvo převedlo počátkem roku zodpovědnost za průzkum v Kraví hoře na státní podnik Diamo, ačkoli předtím správa úložišť obcím slibovala, že práce nezahájí bez jejich souhlasu.

Na Žďársku bojuje proti průzkumu sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. "Rozhodnutí už mám, ale ještě jsem ho podrobně nečetl. Předpokládám, že se proti němu odvoláme," řekl mluvčí sdružení Martin Schenk.

Správa úložišť uvádí, že obcím umožní kontrolovat svou práci. "Obce mají právo se k postupu vyjadřovat a v souladu s legislativou i zasahovat," uvedl v tiskové zprávě vedoucí přípravy projektů hlubinného úložiště Jiří Slovák. Až rozhodnutí ministerstva nabude právní moci, otevře se obcím z lokality Kraví hora možnost čerpat finanční příspěvky vyplývající ze zákona. Pro všech osm obcí to ročně činí přes 9,9 milionu korun.

Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065; výstavba potrvá asi 15 let. Podle rozhodnutí vlády ale musí ministerstvo průmyslu a obchodu do roku 2018 předložit výběr dvou nejvhodnějších lokalit, jednu hlavní a jednu záložní. S definitivní platností by mělo být území pro výstavbu úložiště stanoveno do roku 2025.