Ekonom upozornil, že jeho výpočet se opírá o zkušenosti a vývoj situace během povodní v roce 2002, kdy byly škody vyčísleny na více než 70 miliard korun. V úvahu je ovšem podle něj vzít i fakt, že od roku 2002 se například výrazně zlepšily protipovodňová opatření.
"Nemyslím si, že by povodně měly ohrozit nynější hledání dna ekonomického výkonu. Naopak například stavebnictví by to mohlo pomoci," uvedl. Nejvíce bude negativně podle Bureše zasažen v ekonomice finanční sektor stejně jako v roce 2002. Důvodem jsou především ztráty pojišťoven. Ty v současnosti odhadují škody způsobené záplavami v řádech miliard korun.
I v případě, že by kvůli nákladům na odstraňování škod překročila vláda naplánovaný schodek rozpočtu 100 miliard korun, nic zásadního by se podle něj nestalo a trhy by to negativně nevnímaly. "ČR si na finančních trzích stále půjčuje levněji než například vláda USA," uvedl. Zároveň ale upozornil, že vláda má v současnosti docela velký finanční polštář, který vznikl i právě nadhodnoceným nákladům na splácení státního dluhu.
sos mal