Privatizace řecké plynárenské skupiny DEPA údajně zkrachovala

10.06.2013 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Atény 10. června (ČTK) - Privatizace řecké plynárenské společnosti DEPA zřejmě zkrachovala. Tamní privatizační agentura totiž do dnešního termínu nedostala od ruského Gazpromu ani od druhého možného zájemce závaznou nabídku na koupi. Agentuře Reuters to dnes řekly dva zdroje z řecké vlády. V privatizaci dceřiného provozovatele plynovodů DESFA pak podala nabídku pouze ázerbájdžánská státní energetická společnost SOCAR.

Privatizace DEPA byla klíčem k tomu, aby Řecko splnilo cíl příjmů z privatizace pro letošní rok, dohodnutý s mezinárodními věřiteli. Hlavním favoritem byl ruský monopolní vývozce plynu Gazprom, který jako jediný podal dostatečně vysokou předběžnou nabídku. Druhým zájemcem byla skupina M&M Gas, což je společný podnik řeckých energetických firem Motor Oil a Mytilineos. Tato skupina ale předběžně nabízela jen 550 milionů eur (14,1 miliardy Kč), což bylo hluboko pod nabídkou Gazpromu ve výši 900 milionů eur.

Termín pro podání závazných nabídek vypršel dnes v poledne. "Řecko nedostalo na společnost DEPA žádnou závaznou nabídku. Obdrželo pouze jednu nabídku na společnost DESFA, a to od ázerbájdžánské společnosti SOCAR," uvedl informovaný vládní činitel, který si nepřál být jmenován. Podle dalšího zdroje nepředložila závaznou nabídku na podnik DESFA ruská společnost Sintez ani třetí možný uchazeč, kterým byla česko-řecká skupina PPF-Terna.

Řecko minulý měsíc přitom vyšlo Gazpromu vstříc a změnilo některé podmínky privatizace firmy DEPA, zejména snížilo částku, kterou musí kupující složit jako záruku předtím, než dohodu odsouhlasí regulační úřad. Privatizační agentura HRADF podle zdrojů souhlasila také s tím, že odškodní kupujícího, pokud se firmě DEPA nepodaří vybrat dluhy od řeckých klientů.

Zadlužené Řecko potřebuje pokročit v privatizaci, aby splnilo privatizační cíl, který je jednou z podmínek záchranného úvěru od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Letos chtějí Atény získat z privatizace 2,6 miliardy eur a zatím sjednaly počátkem května dohodu o prodeji třetinového podílu v sázkovém monopolu OPAP s česko-řeckou investiční skupinou Emma Delta za 652 milionů eur (16,7 miliardy Kč).

DEPA má strategický význam, protože je klíčovým prvkem takzvaného jižního koridoru, kterým povedou plynovody z východu do západní Evropy a budou přepravovat surovinu z Ruska a z Ázerbájdžánu. DEPA drží přes polovinu v řecké distribuci, vlastní přímořský terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) a ovládá provozovatele plynovodů DESFA.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK