Ve všech členských zemích OECD se zvyšují příjmy domácností s vyššími příjmy rychleji než domácnostem s nižšími příjmy. Nejvíce totiž stoupají příjmy občanům s vysokými příjmy, ať už ze zaměstnání, podnikání, pronájmu nebo kapitálových transakcí. Naproti tomu občanům s nízkými příjmy, ať už formou pravidelného důchodu, podpory v nezaměstnanosti nebo státních dávek (např. rodičovský příspěvek) nebo zaměstnancům pracujících za podprůměrnou mzdu příjmy stoupají pomalu.
Rozdíly v životní úrovni bohatých a chudých domácností se ve světě zvyšují. Nejnižší příjmové rozdíly jsou ve Skandinávii (Dánsku, Norsku, Finsku, Islandu a Švédsku) a ve východní Evropě (Česku, Slovinsku, Slovensku a Maďarsku).
Jižní Amerika - vysoké mzdové rozdíly
V přiložené tabulce máme uvedeno, kolikrát je příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy vyšší než příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy ve členských zemích OECD + některých dalších vybraných zemích (např. Brazílii či Rusku).
V paritě kupní síly činí příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy v Česku 30 190 (PPP dolarů), zatímco příjem pětiny domácnosti s nejnižšími příjmy potom 8 466 (PPP dolarů), příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy je tak 3,57krát vyšší než příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy. Dalšími zeměmi s nízkými příjmovými rozdíly jsou Dánsko (3,58krát), Slovinsko (3,61krát), Finsko (3,68krát) a Norsko (3,69krát).
Značné příjmové rozdíly jsou v jihoamerických zemích. V Brazílii je příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy 13,59krát vyšší než pětiny domácností s nejnižšími příjmy, v Chile 12,98krát. Dalšími zeměmi se značnými příjmovými rozdíly jsou Mexiko (12,75krát), Rusko (8,97krát), Turecko (8,37krát), USA (7,92krát) a Izrael (7,78krát).
Například právě vysoké příjmové rozdíly nejsou příznivé pro rychle rostoucí chilskou ekonomiku. Chile je jedinou jihoamerickou zemí, která je členem OECD. Chile je liberální, stabilní, demokratická, nezadlužená (veřejný dluh činí pouze 11 % k HDP) a svobodná země zažívající ekonomický růst.
Proč jsou rozdíly v Evropě nižší?
Hlavním důvodem, proč je rozdíl v příjmech mezi bohatými a chudými domácnostmi v členských zemích EU nižší než ve vyspělých mimoevropských zemích je propracovaná sociální politika. V členských zemích EU je poměrně vysoká minimální mzda, zabezpečení mladých maminek během rodičovské dovolené, podpora v nezaměstnanosti, vyšší státní důchody atd. než v mimoevropských zemích.
V Lucembursku je právě vysoká minimální mzda (1 874 euro měsíčně) jedním z hlavních důvodů, proč jsou rozdíly mezi bohatými a chudými relativně malé. Nastavení minimální mzdy ve výši cca 40 % průměrné mzdy v západoevropských zemích je pro domácí ekonomiku prospěšné.
V absolutním porovnání je příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy výrazně nižší v Brazílii, Chile, Mexiku, Turecku nebo Rusku výrazně nižší než v Česku. Zatímco příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy je např. v Chile nebo Mexiku i několik procent vyšší než v Česku.
Příjmové rozdíly mezi bohatými a chudými domácnostmi v OECD
Země |
Kolikrát je vyšší příjem pětiny nejbohatších domácnosti oproti pětině nejchudších |
Země |
Kolikrát je vyšší příjem pětiny nejbohatších domácnosti oproti pětině nejchudších |
---|---|---|---|
Brazílie |
13,59 |
Nový Zéland |
5,10 |
Chile |
12,98 |
Polsko |
4,82 |
Mexiko |
12,75 |
Švýcarsko |
4,56 |
Rusko |
8,97 |
Francie |
4,54 |
Turecko |
8,37 |
Německo |
4,30 |
USA |
7,92 |
Nizozemí |
4,30 |
Izrael |
7,78 |
Švédsko |
4,05 |
Španělsko |
6,44 |
Maďarsko |
4,05 |
Japonsko |
6,19 |
Lucembursko |
4,04 |
Korea |
5,73 |
Belgie |
3,90 |
Portugalsko |
5,69 |
Rakousko |
3,88 |
Austrálie |
5,66 |
Slovensko |
3,84 |
Velká Británie |
5,64 |
Island |
3,81 |
Řecko |
5,62 |
Norsko |
3,69 |
Irsko |
5,36 |
Finsko |
3,68 |
Kanada |
5,29 |
Slovinsko |
3,61 |
Itálie |
5,22 |
Dánsko |
3,58 |
Estonsko |
5,11 |
Česko |
3,57 |
Pramen: OECD: Better Life Index, Income (2013)