Inflace se nyní nachází hluboko pod cílem polské centrální banky, která chce držet růst cen kolem 2,5 procenta. Ještě před rokem se polská inflace pohybovala nad čtyřmi procenty, loni v létě ale začal její prudký pokles.
Centrální banka minulý týden snížila základní sazbu na nové minimum 2,75 procenta. Ekonomové se podle agentury Reuters domnívají, že v jejím snižování bude centrální banka ještě pokračovat, aby povzbudila hospodářské oživení.
Cenová hladina se proti předešlému měsíci snížila o 0,1 procenta a dolů ji srazilo výrazné zlevnění pohonných hmot. V dubnu ceny stouply o 0,4 procenta.
Hrubý domácí produkt Polska v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,4 procenta. Zaznamenal tak nejpomalejší tempo růstu za poslední čtyři roky.
Polsko je jedinou zemí Evropské unie, která se za finanční krize vyhnula recesi. Zpomalování hospodářského růstu ale ukazuje, že Polsko zasáhly negativní dopady dluhové krize a recese v eurozóně.
Inflace nyní klesá ve většině Evropy, převážně pod tlakem slabé ekonomiky a sestupu cen komodit. V eurozóně její meziroční míra v květnu činila 1,4 procenta proti 2,2 procenta na konci loňského roku.
Inflace v Polsku je nižší než v České republice, kde tempo růstu cen v květnu zpomalilo na 1,3 procenta. To byla nejnižší úroveň za téměř tři roky. Na Slovensku zůstala inflace minulý měsíc na dvouapůlletém minimu 1,7 procenta a v Maďarsku se v dubnu propadla na 1,8 procenta. Byla tak nejnižší za téměř 40 let.