Rovněž sektor pojišťoven vykázal podle testů ČNB díky vysokému kapitálovému polštáři dostatečnou míru odolnosti vůči nepříznivému vývoji. Sektor penzijních fondů zůstává citlivý na rozkolísanost cen držených cenných papírů. "Navýšení kapitálu v průběhu roku 2012 však jeho odolnost ve srovnání s minulým rokem posílilo," uvedla ČNB.
"Bankovní sektor je stabilní a odolný, avšak rizika pro další vývoj spatřujeme zejména v případě pokračování nebo dokonce prohlubování ekonomické recese. Na finančních trzích pak vidíme určitá rizika spojená s honbou za výnosem," uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
Základní scénář využitý při zátěžových testech reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější a odpovídá prognóze ČNB. Ta letos počítá s poklesem ekonomiky o 0,5 procenta a následně s růstem v příštím roce o 1,8 procenta. Takový vývoj povede k poklesu ziskovosti bank. Zároveň by způsobil podle ČNB nedostatečnou kapitálovou přiměřenost dvou menších bank, které dohromady reprezentují jedno procento celkových aktiv tuzemských bank. Opatření by si podle ČNB vyžádala kapitálovou injekci 300 milionů korun.
Zátěžový scénář "Vleklá deprese" počítá s dlouhotrvajícím propadem domácí ekonomické aktivity pro příští tři roky a s tím souvisejícím poklesem reálných mezd a nárůstem nezaměstnanosti. V takovém případě by požadavky na osmiprocentní kapitálovou přiměřenost nesplnilo 13 finančních institucí a kapitálové injekce by si vyžádaly 16 miliard korun. "Z hlediska velikosti bankovního sektoru se nejedná o významnou hodnotu, která by mohla ohrozit jeho stabilitu," uvedla centrální banka.
Nejhorší dopady by měl na tuzemské banky vývoj podle zátěžového scénáře v kombinaci se znehodnocením poloviny všech expozic pěti největších domácích bank vůči svým mateřským skupinám. V takovém případě by regulatorní požadavky na kapitál nesplnilo 14 bank a injekce do sektoru by si vyžádaly 31,5 miliardy korun. Celková kapitálová přiměřenost sektoru se pohybuje kolem 15 procent, tedy výrazně nad požadovaným osmiprocentním limitem.