Zatímco v roce 2011 byl český HDP na hlavu 80 procent unijního průměru, loni to bylo 79. I tak je však ČR na sedmnáctém místě. Řecko procházející hlubokou krizí si pohoršilo z 82 procent průměru EU na 75.
Mezi státy unie jsou značné rozdíly. Zatímco HDP na hlavu v Bulharsku dosahoval 47 a v Rumunsku 49 procent průměru unie, v Lucembursku to bylo 271 procent, tedy zdaleka nejvíc. V tomto případě jsou však statistiky poněkud zkreslené. Do Lucemburska jezdí každodenně za prací řada lidí z okolních států, tedy z Francie, Belgie a Německa. Přispívají sice k místní ekonomice, ale nepočítají se do přepočtu HDP na obyvatele.
Za Lucemburskem následují Rakousko (131 procent průměru EU), Irsko (129) a Nizozemsko se Švédskem (128).
Eurostat připomíná, že HDP na hlavu není jediným měřítkem bohatství. Dalším je skutečná individuální spotřeba na hlavu (AIC), která bere v úvahu individuální spotřebu zboží či služeb bez ohledu na to, jestli je koupily domácnosti, stát nebo neziskové organizace.
Z tohoto pohledu je ČR jen na 69 procentech unijního průměru za Slovenskem, Řeckem, Portugalskem i Litvou, které jsou podle HDP za Českou republikou.
Při přepočtu HDP na hlavu Eurostat používá standardy kupní síly (PPS), tedy jednotku užívanou k mezinárodním srovnáním. Do jisté míry se vyrovnává rozdíly, které existují mezi kupní silou měn. Za jeden PPS by se mělo koupit stejné množství zboží či služeb ve všech zemích.