Ministři eurozóny jednají o přímé rekapitalizaci bank

Podle dosavadních návrhů by ESM mohl být k přímé rekapitalizaci bank použit jen za předpokladu, že by byla ohrožena finanční stabilita eurozóny a hostitelská země banky by neměla peníze na její záchranu. ESM má k dispozici 500 miliard eur (asi 13 bilionů korun).

Ministři budou jednat o konkrétních podmínkách rekapitalizace, například, jak velká část ESM na ní bude vyčleněna. Zatím se nejčastěji mluví o 50 miliardách až 70 miliardách eur. Dohodnout se také musí, zda a do jaké míry bude rekapitalizace platit zpětně, do jaké míry se na záchraně bank budou muset podílet hostitelské země a o kolik peněz případně přijdou vkladatelé.

Přímá rekapitalizace bank z fondu ESM by měla po třech letech dluhové a finanční krize přispět k obnovení důvěry v bankovní sektor. Měla by také přimět banky, aby poskytovaly více úvěrů firmám, což má podpořit hospodářský růst. Přitom by nevedla k dalšímu zadlužování jednotlivých zemí, které by jinak musely zachraňovat banky ze svého rozpočtu.

Poté, co loni v létě Evropská centrální banka uklidnila trhy příslibem nakoupit jakékoli množství vládních dluhopisů, naléhavost zavedení přímé rekapitalizace se zmírnila. Německo a další země již nechtějí rozsáhlé změny v bankovním systému.

Před dnešním jednání také německý ministr financí Wolfgang Schäuble varoval před přehnaným očekáváním. Naopak jeho francouzský kolega Pierre Moscovici zdůraznil, že Paříž "rozhodně chce dohodu o rekapitalizaci, aby se přetnul začarovaný kruh bankovních a státních dluhových krizí".

Přímá rekapitalizace bank z ESM by mohla být nasazena v případě irských, řeckých, kyperských či portugalských bank. Španělsko dosud uvádělo, že zájem nemá, aby nevyvolalo dojem, že problémy svých bank není s to řešit samo.