Ministři financí EU připravují pravidla řešení bankovních krizí

Debata následuje po čtvrteční dohodě ministrů financí eurozóny, kteří podpořili přímou pomoc ohroženým bankám ze záchranného fondu eurozóny ESM. Dnes projednávaná pravidla pro "krizové řízení" mají platit trvale. Mají zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny "organizovaně" podle jasně daných kritérií, aby se předešlo panice na trzích a tomu, aby náklady nenesly především státy, tedy daňoví poplatníci.

Jedním ze sporných bodů je rozložení nákladů za zkrachovalou banku. Podle dosavadních návrhů mají nést část ztrát i akcionáři a vkladatelé od největších až po hranici vkladů do 100.000 eur (2,6 milionu korun).

První záchranný plán pro Kypr v březnu předpokládal i zdanění vkladů pod tuto hranici, což vyvolalo zděšení na Kypru i v celé Evropě. Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond posléze od tohoto kroku ustoupily.

Stejně tak se bude jednat i o výši fondů pro pojištění vkladů a objemu kapitálu, který banka musí mít vždy k dispozici a který by byl využit v případě krachu.

Tato pravidla jsou pro Německo nezbytným předpokladem pro to, aby mohl být ESM použit ke zmíněné přímé rekapitalizaci bank. Německo prosazuje, aby pravidla byla stejná pro všechny. Británie a Francie naopak chtějí určitou flexibilitu, aby měly při řešení bankovních krizí větší prostor k manévrování.

"Čeká nás velmi těžké jednání," řekl na úvod schůzky švédský ministr Anders Borg. Také podle něj je "nebezpečné", aby pro všechny státy unie platila stejná pravidla.

"Letní slunovrat je nejdelším dnem v roce, tak máme spoustu času," řekl před jednáním eurokomisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn.

Země EU v letech 2008 až 2011 vydaly na záchranu svých bank asi třetinu evropského HDP, většinou ze státních fondů. I když se ministři financí nemusí dnes dohodnout, další váhání by mohlo oslabit důvěru trhů ve schopnost EU zvládnout problémy kolem bank a oživit ekonomický růst.