Úřednická vláda by mohla mít dopad na tendr na Temelín

"Může to být faktor, který by mohl hrát roli," uvedl Kříž k možným dopadům vzniku úřednické vlády na temelínský tendr. "Vlastník (ČEZ) má v rozhodování svoje slovo, takže by to mohlo vzbudit diskuse," dodal, zdůraznil však, že nyní je předčasné takové věci řešit. Stát vlastní zhruba 70 procent akcií společnosti ČEZ.

Dostavba Temelína by byla jednou z největších zakázek v české historii, náklady investice se odhadují na 200 až 300 miliard korun. ČEZ v březnu dokončil předběžné hodnocení nabídek zájemců o Temelín a nyní jedná s americko-japonskou společností Westinghouse a s česko-ruským Konsorciem MIR.1200 o vylepšení jejich nabídek. Konečné rozhodnutí se očekává letos na podzim.

Kříž už minulý týden po demisi kabinetu Petra Nečase (ODS) uvedl, že harmonogram tendru se zatím nemění. "Na druhou stranu je těžko představitelné učinit finální rozhodnutí o výběru vítěze tendru bez jasného postoje majoritního vlastníka, tedy bez jasně ustanovené vlády, vlády s jednoznačným mandátem a s jasným názorem na státní energetickou politiku," sdělil tehdy ČTK.

Prezident Miloš Zeman v neděli naznačil, že by po Nečasově demisi situaci nejraději řešil jmenováním "vlády odborníků". Nového premiéra by měl jmenovat v úterý. Strany dosavadní vládní koalice přitom usilovaly o pokračování své vlády v čele s dosavadní předsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou (ODS), opozice naopak volala po co nejrychlejším uspořádání předčasných voleb.

Nové dva bloky Temelína by měly více než zdvojnásobit výkon elektrárny ze současných 2000 megawattů. Do provozu by podle představ ČEZ měly být uvedeny v roce 2025 a elektřinu by měly vyrábět 60 let.