Propad ve stavební výrobě a souvislost s krizí

Na základě dat od sedmi velkých stavebních firem byla společností Mazars zpracována studie týkající se vývoje stavebnictví a speciálně dopadů finanční krize z let 2008 a 2009 na tyto velké společnosti, a to za období 2007 až 2011.

V 90. letech se většina velkých stavebních firem začala zabývat diverzifikací svých aktivit a to hlavně se záměrem stabilizace přidané hodnoty a marže. Tato strategie měla velký dopad na růsty zisků a marží od roku 2000 až do roku 2007, kdy se postupně začala projevovat finanční krize.

Díky takto započaté strategii, které se velké firmy držely i v průběhu finanční krize, dokázaly tyto firmy přežít bez větších propadů a některé dokonce i v daném období vykazovat velké zisky.

Diverzifikace aktivit stavebních firem

Jako hlavní možnosti diverzifikace aktivit lze uvést následující:

• Bouygues Group začala investovat do mediální sféry (TV stanice a rozhlas) a telekomunikací (mobilní telekomunikace).
• Vinci Group se zaměřila více na dlouhodobé projekty pro veřejný sektor či tzv. PPP projekty, které zajišťují dlouhodobé aktivity společnosti a jsou úzce spojeny se stavebními činnostmi pro veřejný sektor.
• Nákup obdobných firem v jiném regionu, což vede k zajištění dalších aktivit mimo již zaběhnutý trh.
• Zapojení do jiných sektorů, které navazují na stavebnictví, např. práce spojené s životním prostředím či vodním hospodářstvím nebo jiné aktivity v rámci spolupráce s průmyslovými podniky a v neposlední řadě i aktivity na realitním trhu.

Studie také ukazuje, jak čtyři roky krize dopadly na stavebnictví, které se propadlo na hodnoty z let 1998 a 1999, tj. to, co se vyvíjelo během 10 let, bylo během 3-4 let kompletně zničeno. Navíc různé druhy strategií, jak jsou ve studii popsány, mají různé dopady na budoucí vývoj a na překonání krize obecně. Je zde také patrný dopad regionální diverzifikace na mezinárodní úrovni, tj. jak dobré je mít aktivity ve všech světových centrech a využívat možností rozvoje ve všech zemích. Obecně lze ale říci, že ani diverzifikací nelze dosáhnout pozitivního vývoje marže, ale spíše zmírnění jejího poklesu v době krize. Navíc je u všech firem markantní propad poměru ROE (return on equity), což je hlavní ukazatel výdělečnosti společnosti neboli poměr zisku na investovaný kapitál. Tento pokles měl často až dvouciferný propad za období 2007 až 2011.

Stavební produkce naprosto věrně kopírovala vývoj HDP

Nelze také nezmínit hlavní myšlenku studie - proč vůbec se zabývá stavební činností a dopady krize na tuto činnost. Pokud někdo studoval průběh vývoje průměrného HDP v Evropě v porovnání s vývojem stavební produkce mezi lety 1998 až 2007, může směle říci, že stavební produkce naprosto věrně kopírovala vývoj HDP. Nicméně při zkoumání situace v době krize, tj. mezi roky 2008 – 2011, je vidět značné rozkolísání vývoje HDP a vývoje stavební produkce. Ačkoli vývoj HDP se začal v roce 2010 měnit do pozitivních čísel, vývoj stavební produkce nadále strmě klesal. Pravděpodobně i tento vývoj měl postupný dopad na další vlnu poklesu na přelomu let 2012 a 2013.

Změny v dlouhodobém plánování a dluhová krize

Možná je dobré se zamyslet nad tím, proč je propad ve stavební výrobě tak vysoký, ačkoli vývoj ekonomiky jako celku se dostává do růstu. Studie zjistila, že hlavní částí stavebnictví je stavební výroba pro veřejný sektor a následně stavby pro bydlení. Jakmile se dostaly do médií zprávy o krizi a tyto zprávy začaly být podporovány skutečným poklesem, začalo se vše primárně promítat do plánování podniků. Ty začaly omezovat své výdaje, což omezilo i jistotu na trhu pracovních příležitostí. S tím souvisí následná poptávka soukromých osob po novém bydlení – všichni začali uvažovat dlouhodobě a měnit své plány. Tento pokles byl po nějaký čas vyrovnáván veřejným sektorem, který se do problémů začal dostávat až v průběhu delšího období. Jakmile došlo ke snížení příjmů ve státních rozpočtech, začalo se uvažovat o snižování i veřejných výdajů, což mělo dopad primárně na zahajování dalších staveb pro veřejný sektor. K tomuto faktoru se v Evropě přidala i dluhová krize v rámci evropského měnového prostoru. Tyto faktory pak zásadně ovlivnily právě propad stavební výroby i v letech 2010 – 2012.

Každopádně z posledních dat jednotlivých společností v roce 2012 je patrné oživení stavebnictví, ale uvidíme, jak se celý sektor z velkého propadu zotaví a také jak dlouho toto zotavení bude probíhat.

Autor článku působí ve společnosti Mazars