Reuters v analýze zkoumal 23 států EU včetně České republiky. Největší rozdíly jsou v tom, jak hluboko v rámci organizační struktury regulátoři bankéře prověřují.
Ve Švédku, kde finanční sektor zaměstnává přibližně 140.000 lidí, tyto testy za pět let do konce minulého roku podstoupilo 424 finančníků. Ve Slovinsku je průměr 12 za rok a v České republice 150. Ve 12 zemích testy podstupuje pouze nejvyšší vedení bank, což v každé instituci odpovídá asi deseti lidem.
V České republice tyto kontroly zahrnují podle analýzy Reuters jen členy dozorčí rady a statutárních orgánů. Ve Velké Británii, která má největší sektor finančnictví v EU, testům podléhají všichni, kdo mají "kontrolní" funkce. V největších bankách to může z definice tudíž zahrnovat i tisíce zaměstnanců.
Liší se ale i postupy hodnocení nebo míra neúspěšnosti. Zatímco rozhovory bankéřů s bankovními regulátory jsou možné jen v menšině zemí (včetně Británie, Slovinska nebo Irska), ve většině států jde o vyplňování formulářů. Sporná může být i míra neúspěchu. V Británii je mimořádně nízká, testy neprojde 0,01 procenta uchazečů. V Nizozemsku to je ale 15 procent. V ČR bylo v pětiletém období do roku 2012 zamítnuto 3,3 procenta účastníků.
Evropský bankovní úřad (EBA) na konci minulého roku přišel s novými pravidly, ve kterých země EU vyzval, aby některé prověrky rozšířily na "všechny nositele klíčových funkcí". To by znamenalo podstatně víc lidí, než kolik regulátoři prověřují teď. Všechny členské státy s výjimkou třech uvedly, že se tím již řídí nebo se k tomu chystají.
EBA ale nemá pravomoci na to, aby se pokusila pravidla kontrol bankéřů a profesionálů ve finančnictví sjednotit. Podle Reuters teď přitom nic nezaručuje, že Evropská centrální banka (ECB) na tom po převzetí dohledu nad bankami eurozóny bude příští rok lépe.