Bisnode: Počet obcí s rizikovým hospodařením loni mírně klesl

Z celkového počtu 6246 obcí vykazovalo rizikové hospodaření ke konci loňského roku 1,2 procenta (77) obcí. V roce 2011 počet obcí s vyšší mírou rizika dosáhl rekordních 84.

Navzdory skutečnosti, že celkové příjmy obcí meziročně klesly o 13 procent, hospodaření obcí vykázalo vyšší rozpočtový přebytek než v roce 2011, čímž i poklesl počet rizikových obcí. Pokles se tak týkal jak příjmové, tak výdajové strany, a to zejména z důvodu prudkého poklesu dotací, uvedl analytik Bisnode Michal Řičař.

"Dlouhodobě sledujeme, že menší obce lépe odhadují svou příjmovou stránku, a tedy adekvátně upravují výdajovou, čímž dosahují značné optimalizace veřejných prostředků. Proti tomu velká města se zadlužují v největší míře a jejich optimalizace, respektive efektivita veřejných prostředků, je na nižší úrovni ve srovnání s menšími obcemi," upozornil Řičař.

Zatímco v kategorii nejmenších obcí je zadlužena přibližně každá pátá, z největších obcí je to plných 90 procent. Velké obce mají také nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele, nejméně svoje obyvatele zadlužují obce nejmenší, z nichž většina nemá dluh vůbec. Pokud už se však malá obec zadluží, pak výše dluhu na obyvatele dosahuje nejvyšších hodnot, dodal Řičař.

Z územního pohledu byla loni nejhorší situace v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji. Naopak nejmenší poměr počtu rizikových obcí k celkovému počtu byl ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Ve srovnání s rokem 2011 si nejvíce polepšil Zlínský kraj, nejvýrazněji se zhoršil Středočeský kraj.

Metodika vychází z usnesení vlády z roku 2010, podle kterého je za obci s vyšší mírou rizika označena ta, u níž je poměr cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 procent a současně ukazatel celkové likvidity (poměr oběžných aktiv ku krátkodobým závazkům) je menší než jedna. Za obci s rizikovým hospodařením je označena ta, u které je celková likvidita menší než jedna.