Do SRN šly po otevření trhu práce tisíce Čechů, Němcům to nestačí

Podle statistik Spolkového úřadu práce bylo v Německu zaměstnáno na konci loňského roku 27.156 Čechů, před úplnou liberalizací pracovního trhu jich bylo 17.743. Po Polácích a Maďarech tvoří třetí nejpočetnější skupinu zaměstnanců ze zemí, které do EU vstoupily v roce 2004. Čtvrtí jsou Slováci, kterých v Německu ke konci roku 2012 dělalo přes 16.700.

"Pracovní migraci do Německa představují především příchody pracovníků z Polska, Maďarska, Česka a dalších států východní Evropy. To se teď trochu přehlíží. Nyní se hodně mluví o Španělsku, Itálii nebo Portugalsku, ale čísla jsou mnohem větší u sousedních východoevropských států, aniž by to (v Německu) vyvolávalo nějaké diskuze nebo problémy," řekl ČTK člen vedení Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Achim Dercks.

Podle údajů Spolkového úřadu práce mělo k letošnímu dubnu v Německu zaměstnání přes 400.000 občanů států, které do EU vstoupily v roce 2004, a přes 142.000 Rumunů a Bulharů, kteří se připojili k evropskému bloku o tři roky později. Vůči jejich zaměstnávání ale Německo stále uplatňuje některé právní překážky, jako to sedm let činilo v případě Česka a spol. Lidí z krizí postižených jihoevropských zemí pracovalo v Německu ve stejném období téměř 483.000.

Německé úřady očekávaly, že po 1. květnu 2011 do země za prací každý rok zamíří až 180.000 občanů unijních nováčků ze střední a východní Evropy - tedy tolik, kolik si jich tam našlo cestu až za dva roky po plném zpřístupnění pracovního trhu.

"Otevření bylo dobré, ale přišlo moc pozdě, na což jsme dlouho upozorňovali," tvrdí Dercks. "Jiné země dlouhodobě profitují z toho, že po roce 2004 přicházely kvalifikované síly z nových členských států k nim, a ne do Německa," dodal předák DIHK, podle něhož se v Němcům nejvíce nedostává zdravotnického a pečovatelského personálu, pracovníků v technických oborech, hotelnictví a gastronomii nebo řidičů nákladních aut.

S nedostatkem zájemců bojují v Německu také učňovské profese. V zemi funguje takzvaný duální systém, kdy je výuka učňů spojena s prací v konkrétní firmě. Ta mladému adeptovi na výuční list dává plat a hradí i náklady na výuku. Poptávka po učňovských oborech mezi Němci ale v posledních letech upadá, a to hlavně na bývalém komunistickém východě země, kde za posledních deset let klesla zhruba o 50 procent.

Velké naděje na zlepšení tohoto stavu vkládaly německé profesní komory právě do otevření pracovního trhu před dvěma roky, který umožnil přijímat zájemce o vyučení i ze střední a východní Evropy. Tyto komory se zaměřily hlavně na sousední Poláky a Čechy. Podle Centrálního svazu německých řemesel našlo od té doby u sousedů místo přes 80 mladých Čechů - většina z nich v sousedním Bavorsku.

Například v tamním regionu Horní Franky, který sousedí s Ašskem a Chebskem, se uplatnilo devět českých učňů. "V Horních Francích působí v současnosti 16.200 firem a v nich máme 7200 učňů, včetně těch devíti českých," přiblížil ČTK "přínos" Čechů pro hornofrancké učňovské školství Rainer Beck z tamní řemeslnické komory.

"Víc jsme ale ani neočekávali," přiznal s tím, že hlavní překážkou pro uchycení mladých Čechů v Německu je stále znalost němčiny. Tento problém se ale netýká jen učňů z Česka. "Hlavní potíží a důvodem, proč do Německa přichází za vyučením málo mladých občanů EU, jsou nedostatečné jazykové schopnosti," potvrzuje Julia Stegmannová-Schaafová z řemeslnické komory v saských Drážďanech.

"Prakticky u všech profesí v Německu je potřeba němčina," přidal se i Dercks, podle něhož je neznalost jazyka hlavním limitem rovněž pro zájemce o práci v Německu ze střední, východní i jižní Evropy s už ukončeným vzděláním. Zdůraznil navíc, že Němci nesmí své naděje na zaplnění pracovního trhu upínat jen k zahraničí.

"Když to dobře půjde, pracovní migrace zvládne možná 15 procent. Mnohem důležitější je a bude využít vlastní potenciál tady v Německu," uvedl s odkazem na potřebu většího pracovního zapojení matek nebo starších lidí. Značný prostor vidí také pro získávání mladých Němců do učebních oborů.