"Nízké úrokové sazby a zlepšené podmínky na finančních trzích by mohly vytvářet pocit, že reformy lze zavádět delší dobu. Reformy jsou však naléhavou záležitostí," řekl Coeure. "Ztracený čas zvyšuje riziko trvale nižšího tempa hospodářského růstu a riziko ztracené generace," dodal.
ECB minulý týden ponechala klíčovou úrokovou sazbu beze změny na 0,5 procenta. "Rada ECB vychází z toho, že její hlavní úrokové sazby po delší dobu zůstanou na současných, nebo nižších úrovních," uvedla banka v dnešní zprávě.
Šéf německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann dnes nicméně varoval před příliš pozdním odchodem od politiky levných peněz. Nízké úroky se totiž podle něj neobejdou bez vedlejších dopadů. "Vedou například k odkládání reforem a nezbytných strukturálních změn. Mohou zvyšovat hrozby pro finanční stabilitu. Tyto vedlejší účinky časem nabírají na síle," prohlásil.
S nízkými úroky nadále počítá také americká centrální banka (Fed). Její šéf Ben Bernanke v noci na dnešek uvedl, že ekonomika USA nadále potřebuje podporu ze strany nízkých úroků. Hospodářský růst v zemi podle něj brzdí vyšší daně a škrty v rozpočtových výdajích.