Jak sníží důchod započítání všech příjmů?

"Malá důchodová reforma" zavedla rovněž na první pohled méně významnou změnu ohledně započítání rozhodného období do vyměřovacího základu, která však taky bude mít za následek snížení důchodu. Proč? Do důchodu se budou postupně započítávat všechny příjmy od roku 1986.

• V roce 2013 se zahrnují do osobního vyměřovacího základu, ze kterého se následně vypočítává státní důchod, příjmy v letech 1986 až 2012, tedy za posledních 27 let. V budoucnu se budou započítávat všechny příjmy, tedy i příjmy v prvních letech po nástupu do zaměstnání, kdy jsou zpravidla absolventské příjmy výrazně nižší než příjmy, kterých dosahují občané v dalším produktivním životě.
• Většina občanů bude mít z důvodu tohoto opatření nižší osobní vyměřovací základ a tím i nižší státní důchod.

Co je to osobní vyměřovací základ?

Výše důchodu závisí na dvou parametrech: osobním vyměřovacím základu a získané době pojištění. Přičemž osobní vyměřovací základ je zjednodušeně průměrná měsíční mzda od roku 1986 v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou násobeny koeficientem zohledňujícím inflaci.

• Před "malou důchodovou reformou" bylo rozhodným obdobím, ze kterého se počítal osobní vyměřovací základ 30 kalendářních let bezprostředně před rokem přiznání důchodu, přičemž do rozhodného období se nezahrnovaly kalendářní roky před rokem 1986. Proto ani k 30 letům ve skutečnosti ani nedošlo.
• Po "malé důchodové reformě" je dle § 18 zákona o důchodovém pojištění 155/1995 Sb. rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, nadále se přitom nezahrnují příjmy před rokem 1986.

• Pan Modrý si zažádá o starobní důchod v roce 2013, budou se mu hodnotit příjmy v letech 1986 až 2012. Jeho osobní vyměřovací základ bude 25 101 Kč a získá 40 let pojištění. Nižší příjem v prvních letech zaměstnání po škole u pana Modrého výši důchodu neovlivní, protože se jedná o příjmy před rokem 1986.
• Pan Červený odejde do důchodu v roce 2028, budou se mu počítat příjmy v letech 1986 až 2027. Tedy i tři roky hned po škole, kdy jeho roční příjem v současné hodnotě bude poloviční oproti dalším letům, tedy 12 551 Kč, v dalších letech bude mít pan Červený osobní vyměřovací základ 25 101 Kč v současné hodnotě. První tři roky práce za poloviční příjem oproti dalším rokům sníží osobní vyměřovací základ panu Červenému z 25 101 Kč na 24 205 Kč.

Zjednodušený výpočet osobního vyměřovacího základu

• Při mzdě 25 101 Kč je roční vyměřovací základ 301 212 Kč (25 101 Kč x 12 měsíců).
• Za 42 let (v letech 1989 až 2027) je celkový vyměřovací základ 11 747 268 Kč (39 let x 301 212 Kč).
• Za 3 roky (v letech 1986 až 1988) je celkový vyměřovací základ 451 818 Kč (3 roky x 150 606 Kč).
• Celkový vyměřovací základ je tedy 12 199 086 Kč (11 747 268 Kč + 451 818 Kč).
• Zjednodušený osobní vyměřovací základ (nepočítáme přesně s přestupnými roky) je 24 205 Kč (12 199 086 Kč: 42 let: 12 měsíců).

Oba pánové pracovali stejně dlouho u zaměstnavatele a měli stejné příjmy, protože se však panu Červenému započítávají i absolventské příjmy, tak jeho osobní vyměřovací základ je 24 205 Kč a pana Modrého 25 101 Kč. Oba pánové získají 40 let pojištění. Výpočet důchodu pro zjednodušení provedeme dle legislativy v roce 2013.

vlastní výpočet autora

V našem ukázkovém příkladu bude mít pan Červený nižší měsíční důchod o 146 Kč měsíčně, přestože měl po celý život stejné příjmy jako pan Modrý a získá i stejnou dobu pojištění. Důvodem je započítání příjmů hned po škole, kdy nástupnický plat je zpravidla nižší než v následujících letech. Výpočet je samozřejmě trošku zjednodušen, protože se počítá u obou pánů dle současné legislativy, ve skutečnosti přitom odejdou do důchodu v jiných letech. Výpočet důchodu u pana Červeného (v roce 2028) bude pravděpodobně méně výhodný než je tomu v současnosti.