Na základě ankety u všech 16 zemských ministerstev financí DPA zjistila, že v prvním pololetí se úřadům nahlásilo 14.549 lidí, kteří své peníze ukrývali před zdaněním v zahraničí. Za celý loňský rok jich bylo 14.644. Pokud se dobrovolně přihlásí a doplatí všechny dlužné částky, mohou daňový hříšníci v Německu vyjít ze svého přečinu beztrestně.
Nejvíce oznámení eviduje bohatý jih Německa. V Bavorsku se jich objevilo 6635, čímž spolková země při hranicích s Českou republikou už nyní překonala množství za celý loňský rok. Ve vedlejším Bádensku-Württembersku se "udalo" 2360 lidí. Více než tisíc případů hlásí také velké spolkové země na západě Německa - Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko a Hesensko. V některých z nich dosáhl počet oznámení ve srovnání s loňskem až čtyřnásobku, poznamenala DPA.
Opačná situace je na bývalém komunistickém a výrazně chudším východě země, kde tamní zemská ministerstva financí zaznamenala jen jednotky nebo desítky případů nahlášení peněz schovaných v zahraničí. Výjimkou byl Berlín, kde se přihlásilo 385 daňových hříšníků - pětkrát více než za celý rok 2012.
Důvody v takto razantním nárůstu oznámení vidí experti v pokračující praxi německých úřadů nákupu CD s bankovními údaji z daňových rájů, jako je Švýcarsko. Napomohl tomu podle nich i krach dohody s alpskou zemí o zamezení daňových úniků, která umožňovala anonymně se vykoupit z trestu za nepřiznaný majetek v cizině. Tuto dohodu ale na konci loňského roku zablokovala německá levicová opozice.
Jedním z těch, kteří na ni spoléhali, byl i prezident Bayernu Mnichov a německá fotbalová legenda Uli Hoeness, který na začátku roku dobrovolně přiznal úřadům své tajné konto ve Švýcarsku a stal se tak nejznámějším "úlovkem" v tažení Německa proti daňovým podvodníkům. Jeho rozhodnutí mohlo podle odborníků inspirovat i další jemu podobné.