Penzijní spoření: Dojem vylepšuje státní podpora

Vzhledem k tomu, že u transformovaných fondů, resp. penzijních společností (dřívější penzijní fondy) zůstala zachována garance nezáporného výnosu, ty investují převážně do konzervativních cenných papírů. Složením portfolia jsou transformovaným fondům podobné smíšené konzervativní (defenzivní) fondy. Ty rovněž investují především do bonitních dluhopisů nebo nástrojů peněžního trhu, a jen malou část portfolia tvoří akcie. Nicméně tyto fondy mají nesrovnatelně vyšší likviditu, neboť celou svou investici můžete poměrně jednoduše během týdne přeměnit na hotovost. Avšak u dlouhodobého spoření, což bezesporu spoření na důchod je, není likvidita tím nejdůležitějším parametrem. Více je pro investora zajímavá výkonnost, neboť každé procento výkonnosti navíc může na dlouhodobém horizontu udělat velmi zajímavou částku při výplatě.

Modelová situace

Průměrný měsíční příspěvek do doplňkového penzijního spoření v současnosti činí asi 500 korun. V našem modelovém srovnání (backtestu) budeme uvažovat tuto částku jako pravidelnou měsíční investici jak do transformovaných fondů penzijních společností, tak smíšených konzervativních podílových fondů. Nicméně některé smíšené konzervativní fondy jsou mladší, než transformované fondy (dříve penzijní), proto je srovnání učiněno na horizontu deseti let.

Za smíšené defenzivní podílové fondy jsou nominovány IKS Balancovaný – konzervativní a ISČS Fond řízených výnosů. Na straně transformovaných fondů penzijních společností pak ty od PS Allianz a PS AXA. Při výpočtu je uvažován na straně podílových fondů vstupní poplatek 1 % z každé investice a manažerské poplatky u podílových i transformovaných fondů, dále pak inflace v průměrné hodnotě 2,9 %. Zohledněny jsou státní příspěvky (150 Kč) a zdanění (15 %) u transformovaných fondů.

Podílový fond IKS Balancovaný – konzervativní si na desetiletém horizontu připsal čistý výnos necelá 4 % od počátku sledovaného období, čímž překonal inflaci. Konzervativnější podílový fond ISČS Fond řízených výnosů naopak ztratil. Investor by u něj za deset let dostal o 6 % reálně méně, než do fondu vložil. Důvodem je kromě vstupního poplatku, nepříliš dobrá výkonnost konzervativních aktiv (nástrojů peněžního trhu) od roku 2007.

Transformované fondy penzijních společností by naopak přinesly o asi 25 % vyšší reálný zůstatek, než je součet reálných hodnot měsíčních příspěvků klienta na sledovaném horizontu. Tento výrazný rozdíl je způsoben především výší státního příspěvku. Pokud bychom uvažovali jen zhodnocení těchto fondů, tak v případě transformovaného fondu od Allianz by to bylo 2,9 % p.a. (tedy na úrovni počítané inflace) a u AXA 2,2 % p.a. (tedy pod inflací).

Na dlouhém horizontu dynamicky

Jak je uvedeno v příkladu, státní podpora výrazně změnila výhodnost transformovaných fondů penzijních společností v porovnání s klasickými podílovými fondy. Pokud se tedy někdo chce zabezpečit na stáří prostřednictvím konzervativních produktů, měl by volit ty se státní podporou. Kdo má však investiční horizont delší, než je 10 let, měl by využít dynamické účastnické fondy doplňkového penzijního spoření, kde je rovněž (stejně jako u transformovaných fondů) státní podpora. Pokud však preferuje vyšší likviditu (což u dlouhodobého spoření nemusí být vždy optimální), měl by volit dynamický investiční produkt typu akciového fondu, smíšeného dynamického fondu či programu pravidelného investování.