Rezervovaný postoj latinskoamerických zemí podle agentury Reuters ukazuje, že v zemích s rozvíjejícími se ekonomikami narůstá frustrace s politikou MMF. Především pak pokud jde o snahu fondu podporovat zadlužené evropské země.
"Nejnovější vývoj v Řecku potvrzuje některé naše nejhorší obavy," prohlásil brazilský zástupce v MMF Paulo Nogueira Batista, který zastupuje i deset menších států Střední a Jižní Ameriky a Karibiku. Realizace řeckého programu reforem totiž byla podle něj neuspokojivá ve skoro všech oblastech.
"Předpoklady růstu a dluhové udržitelnosti jsou nadále nadmíru optimistické," uvedl Batista, který kritizoval pondělní rozhodnutí výkonného výboru MMF uvolnit Řecku další část peněz ze záchranného úvěru, tentokrát v objemu 1,7 miliardy eur. Celková částka, kterou MMF zatím Řecku uvolnil, se tak zvýšila na 28,4 miliardy eur. Řecko by nemuselo být schopno tolik peněz splatit, pokud partneři v eurozóně nechají zemi na holičkách, varoval Batista.
Poukázal přitom na zprávu MMF, která byla zveřejněna dnes. V ní se uvádí, že pokud řecké reformy neuspějí a evropské vlády omezí svou podporu, pak by "schopnost (Atén) vrátit fondu peníze byla pravděpodobně nedostatečná".
Atény od poloviny roku 2010 zatím využily skoro 90 procent ze záchranného úvěru od MMF a eurozóny v částce 240 miliard eur. Stále se ale nevrátily na dluhopisové trhy. Úsporné kroky, které po nich požadují mezinárodní věřitelé, mezitím srážejí domácí ekonomiku, která se potýká s vleklou recesí.
Evropa a Spojené státy mají ve výkonné radě MMF většinu hlasovacích práv a Řecko zatím spolehlivě podporovali. Eurozóna také slíbila, že bude příští rok uvažovat o krocích vedoucích k mírnému snížení dluhové zátěže Řecka. MMF ale v dnešní zprávě upozornil, že Atény by mohly potřebovat rychlejší a razantnější snížení dluhu, aby se vrátila důvěra investorů a tempo růstu dosáhlo zhruba tří procent.