K růstu se výroba vrátila i v meziročním srovnání. V EU proti loňskému červnu stoupla o 0,4 procenta a v eurozóně o 0,3 procenta.
Výroba zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily, počítače a elektronika, v celé EU meziměsíčně vzrostla o 4,2 procenta. Produkce kapitálového zboží se zvýšila o 2,5 procenta a polotovarů o 0,8 procenta. Produkce zboží krátkodobé spotřeby se však o 0,3 procenta snížila, zatímco výroba elektřiny klesla o 1,3 procenta.
Z jednotlivých zemí byl nejvyšší růst výroby v Irsku a Rumunsku. Naopak v Nizozemsku výroba o 4,1 procenta klesla a výrazný pokles zaznamenaly i Portugalsko a Francie.
Meziročně se v EU zvýšila výroba kapitálového zboží a zboží dlouhodobé spotřeby. V ostatních oblastech výroba klesla. Nejvyšší byl propad produkce energie, který činil 2,9 procenta. Vysoký byl meziroční růst výroby v Rumunsku, kde činil 9,6 procenta, dále v Polsku a také v Estonsku. Naopak Česká republika se spolu s Finskem a Bulharskem zařadila mezi tři země s nejvyšším meziročním poklesem.
Výroba v eurozóně sice zaostala za očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters, podporuje však očekávání, že by se eurozóna mohla vymanit z recese. Oživení ale zůstává křehké, protože míra nezaměstnanosti je i přes nepatrný pokles blízko rekordu.