Fasáda: Okno - hlavní prvek fasády (3.díl)

25.08.2004 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Poměr hmoty stěny, fasády domu, a otvorů v ní prořezaných (oken a dveří) bývá hlavním vjemem při vstřebávání obrazu stavby rodinného domu. Větší otvory stavbu přirozeně odlehčují.

Klasické cihelné zdivo však umožňuje okna rozměrů jen omezených: zatížená fasádní stěna má limitované možnosti z hlediska statického. Le Corbusier však už před osmdesáti lety zavedl do architektury rodinného domu železobetonový nosný skelet a oprostil tak jeho fasádu od nosné funkce. Okno tak mohlo dostat charakter vodorovného pásu. Od té chvíle "architekt ... stojí před dvojí možností: buď vyjádřit tuto okolnost zřejmě různým tvarovým řešením stěny zatížené a nezatížené, nebo se zříci projevu úzkostlivé konstrukční pravdivosti a pojmout všechny stěny jako jednotné, rovnocenné ohraničení prostoru, nerozlišované podle skutečných funkcí." (O. Novotný)

Okna ve fasádě však kromě konstrukčních specifik vyžadují i řadu jiných úvah. Z uživatelské logiky by plynulo, že větší místnosti mají být osvětleny většími okny. Pro dobré osvětlení obytných místností uvádějí příručky typu "Architektem snadno a rychle" plochu oken jako osminu až desetinu plochy podlahové. Velmi často se však můžeme setkat se záměrným popřením tohoto pravidla: relativně nevelkou koupelnu nebo schodišťovou halu osvětlují celoprosklené stěny, zatímco ložnice je opatřena pouze jakýmisi průzory po vzoru bojového vozidla pěchoty. Hraje tu svou roli i orientace domu ke světovým stranám. Z důvodů minimalizace tepelných ztrát bývá jeho severní strana obvykle na okna nejchudší. Protože je však severní světlo během dne nejstálejší, bývá ideální orientovat k severu pracovnu či ateliér s okny naopak co největšími.

Okenní otvory ve fasádě jsou z hlediska pravdivosti výrazu domu prvky základní důležitosti a uvedený okruh problémů, se kterými se tu architekt utkává, je jen jejich nepatrným nástinem. Osobně se domnívám, že okna v domě mají buď vystihovat konstrukční a provozní logiku stavby, nebo ji naopak s jistou dávkou nadsázky popřít - lze z toho vytěžit mnohá velmi nekonvenční řešení, oslovující svou překvapivostí a výtvarnickou brilantností. Co však snáším ze všeho nejhůře je rozvrh okenních otvorů, diktovaný zřeteli formálními: stejná okna ústí do obývacího pokoje i kuchyně, na sever i na jih, opatřená stejnými slunolamy či okenicemi...

Připraveno ve spolupráci s časopisem   

Autor článku

Jan Rampich  

Články ze sekce: BYDLENÍ